XPlaylist

Hvězdné nebe nade mnou, elegantní ticho ve mě. Zvrácený poklid vyjetého Oldřicha Nového, R.A. Dvorský a jeho další inkarnace, Orel & spol. Taky se tomu dá říct superskupina z okruhu MamaMrdaMaso, pokud zkusíme lacinější notu a falešný stesk bulváru. Hráči, kteří se znají ještě z dob shoegaze/indierockového majestátu Vincent Vega, pak zkusili hodně kapel a variací na ně, naposledy Le Christ Hypercubistic nebo Murky Ajar (jsou právě po smrti). Na první poslech nejtišší, nejčistší a nejnečekanější nahrávka na domovském labelu. Snaha o „normální“ zpěv naráží na vokální možnosti, ale vědomí mantinelů je přiznané a tak šarmantní, že ani nechcete jinak, ještě nikdy jste neslyšeli verš „byl večer, první máj“ v tak neodolatelném podání.

Indierockové melodie jsou natolik nonšalantní, že toužíte nazout černobílé swingovky, sundat kravatku a použít o něco více brilantiny než obvykle, komu nepadne střih, je pohublý přizdisráč. Rytmické figury a riffy vyzobávají to nejlepší z Hyperkubických Kristů, ale první plán, nejvíce odkazující k ústeckým Houpacím koňům, zdaleka neříká všechno. V tom druhém jsou schované letité zkušenosti všech neurotických rockerů, co prošli MMM, podvratné kytarové stěny (jak je zmenšenina od stěny, stěnka?) na úrovni rtěnky, rozdírající upozaděné linky a náznaky vazeb, rušivé elementy a mozaika shoegazeových zrcátek, kakofonické paběrky, kterými se dá opájet, jakmile dojdete pocitu, že přívětivého podání je až příliš. Což se ale nestane, provázané vrstvy jsou jako stoprocentní bavlněné sako a podšívka.