Planety - Peklo, peklo, ráj
Tracklist
- 1. 68
- 2. Vlci
- 3. Nafialovělá vnějších srdcí
- 4. Já-oceán
- 5. Pět minut za městem
- 6. Kam jdou
- 7. Oči
- 8. Antihmota
- 9. Pod nocí, nad ránem
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Hvězdné nebe nade mnou, elegantní ticho ve mě. Zvrácený poklid vyjetého Oldřicha Nového, R.A. Dvorský a jeho další inkarnace, Orel & spol. Taky se tomu dá říct superskupina z okruhu MamaMrdaMaso, pokud zkusíme lacinější notu a falešný stesk bulváru. Hráči, kteří se znají ještě z dob shoegaze/indierockového majestátu Vincent Vega, pak zkusili hodně kapel a variací na ně, naposledy Le Christ Hypercubistic nebo Murky Ajar (jsou právě po smrti). Na první poslech nejtišší, nejčistší a nejnečekanější nahrávka na domovském labelu. Snaha o „normální“ zpěv naráží na vokální možnosti, ale vědomí mantinelů je přiznané a tak šarmantní, že ani nechcete jinak, ještě nikdy jste neslyšeli verš „byl večer, první máj“ v tak neodolatelném podání.
Indierockové melodie jsou natolik nonšalantní, že toužíte nazout černobílé swingovky, sundat kravatku a použít o něco více brilantiny než obvykle, komu nepadne střih, je pohublý přizdisráč. Rytmické figury a riffy vyzobávají to nejlepší z Hyperkubických Kristů, ale první plán, nejvíce odkazující k ústeckým Houpacím koňům, zdaleka neříká všechno. V tom druhém jsou schované letité zkušenosti všech neurotických rockerů, co prošli MMM, podvratné kytarové stěny (jak je zmenšenina od stěny, stěnka?) na úrovni rtěnky, rozdírající upozaděné linky a náznaky vazeb, rušivé elementy a mozaika shoegazeových zrcátek, kakofonické paběrky, kterými se dá opájet, jakmile dojdete pocitu, že... číst dále
řadové album
2012
90 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Audiotéka
Komentáře