XPLAYMIX: Marek Doubrava × Indies Records

Náš vůbec první podcast se v září loňského roku ohlížel za čtvrstoletím existence britského labelu Warp Records. Podobně zavedených labelů, které jsme si zvykli označovat slovem indie, bychom na západ od našich hranic našli víc. V Česku není tradice hudebních vydavatelství z pochopitelných důvodů tak silná, přesto se najdou výjimky, které jsou mezi námi už přes dvě dekády.

Jedním z našich služebně nejstarších nezávislých labelů je ten, který si ten přídomek vetknul přímo do svého názvu. Cesta k němu vedla přes půjčovnu cédéček, kterou si v centru Brna otevřeli Milan Páleš a Miloš Gruber. Stalo se tak přesně 14. února 1990 a v nabídce měli novopečení podnikatelé neslýchaných 150 kusů, které dílem posbírali mezi sebou a sympatizujícími kamarády a dílem nakoupili v hudebním obchodě ve Vídni (více v rozhovoru na serveru mestohudby.cz).

K vlastnímu vydávání hudby se Páleš s Gruberem dostali víceméně náhodou. Prvním titulem s černobílým logem Indies Records byla v roce 1991 deska Steak! hardcoreové kapely Meat-House Chicago I.R.A. Od té doby tu vyšlo víc než 700 titulů - nejčastěji z oblasti alternativní hudby a folku, letmý pohled do katalogu vydavatelství ale prozradí, že je jeho záběr mnohem širší. Vše se přitom řídí znánlivě jednoduchým krédem: „Vydáváme jen hudbu, která se nám líbí a kterou rádi posloucháme“ (to jsme vzali pro změnu odtud).

Dnes je značka Indies Records spojená už jen s distribuční sítí. Ta zahrnuje tři vydavatelství, která vznikla z toho původního v roce 1997. Ať už si ale pořídíte desku s logem Indies Scope, Indies MG nebo Indies Happy Trails, půjde o výsledek stejné vydavatelské filozofie, jakou se počátkem 90. let řídili už otcové zakladatelé. Důkazem toho by měla být i narozeninová oslava Indies Records, která proběhne 14. února v brněnském Sono Centru. V několikahodinovém programu tu na dvou scénách vystoupí patnáct kapel a interpretů, kteří jsou s trojjediným vydavatelstvím spojeni. Celým programem bude provázet frontman kapely Květy Martin E. Kyšperský.

O narozeninový podcast k jubileu Indies Records jsme požádali Marka Doubravu. Jeho skupina Hm... sice vydává desky jinde, s Indies ho ale pojí jeho někdejší působení v kapele Tata Bojs, v jejímž kádru přispěl do katalogu vydavatelství albem Ukončete nás…! a jeho akustickým pandánem Nekonečná stanice. Tata Bojs Marek opustil po vydání veleúspěšné desky Futuretro. Dnes se kromě Hm… věnuje vedení vokálně-instrumentálního souboru Doubravánek a je rovněž autorem hudby k několika divadelním představením a filmům. Více už se dozvíte z následujícího rozhovoru:

Představ nám svůj podcast. Proč zní zrovna tak, jak zní?

Zadání bylo vybrat si z katalogu Indies, tak jsem si ho prošel a podle citu tam něco nasázel - snažil jsem se vybrat všechno od kamarádů, jejichž hudbu mám rád. Už teď přitom vím, že jsem zapomněl třeba na Jananas, čímž se jim omlouvám… Je tam i dost starých kousků, které mě formovaly v dospívání. Tak třeba první CD, které jsme si koupili napůl se sestrou, byla deska Ale čert to vem od Dybbuku (ta původně vyšla na značce Punc, u Indies vyšla až reedice z roku 1998 - pozn. bsk).

Čekal bych, že sáhneš aspoň po jedné skladbě Tata Bojs. Jak se ale praví v jedné učebnici mediální komunikace: „Stejně důležité, jako naše volby, jsou ty, které jsme neučinili.“ Je tomu tak i v tomhle případě? Dá se z nepřítomnosti Tata Bojs v tvém podcastu usuzovat na tvůj postoj k tomuhle období tvého života?

Tata Bojs tam nejsou, protože už je vydává Supraphon, jinak bych je tam samozřejmě dal. Já jsem s klukama strávil moc pěkná léta a moje rozhodnutí odejít z tehdy velmi našlápnuté kapely, ve které jsem se navíc cítil dobře lidsky, bylo dáno mnoha okolnostmi. Jedna z nich byl i pocit, že se tam tak nějak vezu a že sám směřuji hudebně trochu někam jinam. Chtěl jsem si sám pro sebe zvolit dobrodružnější cestu. Nicméně se s Tatáčema pořád vídám a poměrně často s nimi spolupracuju (nejvýraznější to bylo na albu s Ahn Triem Smetana). Mardošova Františka navíc chodí do stejného oddělení ve školce jako moji synové a na zahradě téhle školky jsme dokonce měli vzpomínkový koncert. V Tata Bojs jsem hrál od svým osmnácti do dvaadvaceti let, tedy v takovém období postpuberty. Kluci dost ovlivnili můj hudební vkus - objevil jsem přes ně (mimo hromady jiných) třeba Davida Byrnea nebo Becka, které od té doby sleduju pořád.

Jaký je tvůj vztah k labelu Indies Records?

Indies mám moc rád, brouzdat se jejich katalogem je jako pohybovat se v dobré společnosti. Pravidelně sleduju Květy, teď mě velmi baví Kieslowski, DVA si taky nenechám ujít… Ono je to vlastně všechno v tom podcastu. Na koncerty teď moc nechodím, protože mám malé děti. Naživo mě teda nejvíc baví asi Hm…, ti ale nejsou u Indies.

Podcast začíná i končí skladbou od Zuzany Navarové. Ta je pro tebe asi hodně důležitá, co?

Rozhodně. O jejím zpěvu a tvorbě by se toho dalo napsat spousta. Mě třeba pořád hodně baví to, jak jsou ty písně niterné a zároveň jsou pořád dostatečně „populárně“ napsané, aby se to dobře poslouchalo. Asi neznám žádnou jinou českou zpěvačku, která by mě bavila tak, jako ona - jak autorsky tak interpretačně. A k těm písním - v závěrečném unisonu písně Do nebes mě úplně vždycky stejně mrazí, to je prostě hrozně silná věc. A to, jak s Ivanem Guttierezem spletou Toulavé zpěváky, je dokladem stále se potvrzující pravdy, kterou jsem se dočetl v titulku rozhovoru s Petrem Markem: „Chyba - základ života“.

Tvoje kapela Hm… loni oslavila 20. let existence. Co je u vás nového? Případně co je nového u tvých dalších projektů?

S Hm... bychom chtěli (dejme tomu příší rok) vydat další album pro děti, zároveň ale pracujeme i na nových „dospělých“ písních. Naše práce je ale důkladná a proto i pomalá. 15. května zahrajeme v Libčicích nad Vltavou kratší, zcela akustický koncert. Tuhle podobu Hm... bych také rád rozvinul. Pro sbor Doubravánek píšu nové věci, které zazní v dubnu na koncertě v Malostranské besedě, aktuálně třeba aranžuju písně Joy Division a kapely Midi Lidi. Pořád mě baví psát písně do pořadu TvMiniUni na ČT :D. Moc se taky těším na dubnovou premiéru inscenace v Minoru, na které děláme s režisérem Jirkou Adámkem. Hra má stále pouze provizorní název, už teď je to ale velice zábavné, plné hlasů a světel a dobrodružství.


Tracklist:

Zuzana Navarová d.T. & KOA - Do nebes (Jako Šántidéví, 2003)
Bittová/Václavek - Sto let (Bílé inferno, 1997)
Dybbuk - Ale čert to vem (Ale čert to vem, 1991)
BomBarďák - Sysli (Písničky kluka BomBarďáka, 2013)
Kieslowski - Sever (Mezi lopatky, 2014)
Traband - Marie (Hyjé, 2004)
Květy - Listí podzimní (Střela zastavená v jantaru, 2008)
Michael’s Uncle - Ale my stále hledáme štěstí (Ale my stále hledáme štěstí..., 1995)
Ghymes - Rege (Rege, 2005)
Cermaque - Popílek (Rodinné album, 2014)
Eggnoise - Trouble (4, 2013)
Lucie Redlová - Sběračky čaje (Křižovatka, 2012)
Lesní zvěř - Kafka Airlines (Movable feasts, 2014)
DVA - Tropikal Animal (HU, 2010)
Zuzana Navarová a Ivan Gutiérrez - Toulaví zpěváci (skrytý track, Zelené album, 2000)

Podcast ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

Web Indies Records: http://www.indies.eu
Web kapely Hm...: http://www.skupina.hm
Web souboru Doubravánek: http://doubravanek.com

Komentáře
Nenalezeny žádné komentáře
line

na xplaylistu najdete

line

65792 alb

13672 kapel

4049 komentářů

3162 recenzí

12812 uživatelů

Recenze

line

Satan’s graffiti or God’s art 80 %

Black Lips - Satan’s graffiti or God’s art

Postmoderna neskončila – postmoderna trvá. Důkazem budiž osmá deska Satan's Graffiti or God's Art od atlantských psychedelických...

AZD 80 %

Actress - AZD

Psal se rok 2014 a Darren J. Cunningham aka Actress se deskou Ghettoville loučil s hudebním světem. Slovu ale naštěstí nedostál. A v názvu...

Pozdraveno budiž světlo 100 %

Hradišťan - Pozdraveno budiž světlo

Vánoce jsou v dnešní době pro mnohé symbolem chaosu, napěchovaných nákupních center, přemírou reklam v televizích lákajících ke koupi...

Who Built the Moon? 80 %

Noel Gallagher's High Flying Birds - Who Built the Moon?

Noel Gallagher již několikrát vyhrožoval, že se na příští nahrávce chce ubírat hudebně trochu jiným směrem. V rámci Oasis se mu to...

Zvíře jménem Podzim 100 %

Zvíře Jménem Podzim - Zvíře jménem Podzim

Podzimní melancholie, mlhy a barevné listí. Smutek, který se umí zaříznout hluboko pod kůži, ale má v sobě i dost naděje. Smutek, v...

reputation 80 %

Taylor Swift - reputation

Pokud jste v úvodu článku dobře počítali jmenované hříchy, došli jste pouze k číslu šest. Chybějící Lenost je totiž jediná, která...

line