XPLAYMIX: Vessels

Letos počtvrté ožije areál bývalých železáren v ostravských Vítkovicích ruchem multižánrového festivalu Colours Of Ostrava. Už dříve se o této přehlídce, která se v letech 2002 až 2012 konala přímo v centru Ostravy, mluvilo v superlativech. Teprve partnerství s ocelářským magnátem Janem Světlíkem a přestěhování celého podniku do industriálního prostředí Dolních Vítkovic udělalo z Colours to, čím jsou dnes - beze sporu nejlepší festival na území České republiky, který jako jediný snese rozsahem i kvalitou dramaturgie srovnání minimálně s přeshraniční konkurencí.

Letošní ročník Colours přináší kromě obvyklé směsky více či méně zajímavých jmen z různých oblastí populární hudby (za všechny jmenujme Björk, St. Vincent a Cinematic Orchestra) také jednu výraznou novinku - poprvé bude součástí programu scéna zaměřená na elektronickou hudbu. Svůj domov našla v prostorách rekonstruovaném dolu Hlubina, který svými beaty rozezní např. Clark, Nathan Fake, Christian Löffler, Toxic Avenger či Vessels. A právě posledně jmenovaní kývli na nabídku přispět do naší podcastové série.

Pětice z britského Leedsu přijíždí do České republiky představit své letošní album Dilate. Dovršila na něm přeměnu z postrockové kapely v plus mínus tech-houseové kombo stírající hranice mezi živě hranou a čistě elektronickou hudbou. U kolébky nového zvuku Vessels stáli lidé jako Jon Hopkins, Nathan Fake nebo Modeselektor - tedy jména známá pro své organické pojetí elektroniky. Není ani příliš divu, že se album Dilate stalo první položkou nového sublabelu žánrově široce rozkročeného vydavatelství Leaf.

Ve stejném svobodomyslném duchu se nese i mix, který pro nás při příležitosti tuzemské koncertní premiéry Vessels připravil bubeník Tim Mitchell. Najdete v něm starší i novější skladby od jmen jako Jacques Greene, Giraffage, Dan Deacon, cLOUDDEAD nebo Animal Collective. Taneční euforii střídá r’n’b melancholie a tu zase potrhlý alternativní hip-hop. Jako bonus je tu pak vysamplovaná hitparádová matadorka Ciara, která plní roli Jiřího Korna z minulého podcastu. Co chcete víc? Rozhovor? Máte ho mít:

Představ nám váš podcast! Proč zní zrovna tak, jak zní?

Je to taková lehce eklektická letní kolekce skladeb, a to jak nových, tak i starších. Od začátku jsem chtěl, aby byl mix odlehčený a taky jsem se snažil, aby každá skladba obsahovala vokální sampl. Až na jednu výjimku se to povedlo. Zařadil jsem do podcastu dvě skladby, které mě v poslední době chytly - jednu má na svědomí Jacques Greene a tou druhou je cover skladby Promise od Ciary v podání producenta jménem Range. Taky je tu jedna klasika od cLOUDDEAD.

Vessels provedli na svém posledním albu zajímavý žánrový veletoč. Kritici vás za něj celkem vychválili, jak na ten příklon od post-rocku k elektronice reagovali fanoušci?

Nám ta změna nějakou dobu trvala. Na začátku jsme měli tři kytary a jenom pár kláves a syntezátorů. Dneska máme jenom jednu kytaru, zato spoustu synťáků a kláves. Řekl bych, že jsme dospěli do bodu, kdy jsme cítili, že už jsme toho jako postrocková kapela řekli dost a dál už bychom se jenom opakovali. Nějakou dobu jsme pak hledali nové přístupy k hraní. Fanoušci mohli zaregistrovat, že se náš zvuk mění, třeba když jsme zkoušeli dělat různé coververze techno skladeb od Nathana Fakea nebo Modeselektor. Nebylo to pro ně tím pádem úplné překvapení, i když je pravda, že si na náš nový styl museli nějakou dobu zvykat. Nemyslím si ale, že bychom o nějaké zásadní množství fanoušků přišli. V naší hudbě jsou pořád stopy starých Vessels. Spíš než o veletoč se tak jedná o normální odbočku.

Nemůžete se zavděčit všem. Když jsme poprvé hráli nový materiál na koncetě v Glasgow, tak určitě pár lidí odešlo. Celkově vzato ale lidé podporují naše právo hrát to, co se nám líbí. Na jednom spíše rockovém festivalu jsem potkal člověka, který měl na ruce vytetovaný motiv z obalu desky Helioscope. Zajímalo mě, co si o novém materiálu myslí. Naštěstí byl velkorysý, nové věci se mu prý líbily a chápal naši potřebu změny. Občas se nás někdo zeptá, jestli hrajeme i nějaké starší věci. Bohužel to není se současným nástrojovým obsazením možné a nejspíš by to nefungovalo ani stylisticky. Začínáme prostě znova. Co se rozhodně změnilo, je složení publika na koncertech. Ubylo vousáčů, kteří si hladili brady a celkově přibylo víc žen. Lidé na našich koncertech taky víc tancujou, což rozhodně vítáme!

Co nabídky k hraní? Dostáváte teď nějaké výrazně jiné, než předtím?

Po téhle stránce se toho změnilo hodně. Pořád hrajeme na tradičních místech, jako je třeba Brudenell Social Club v Leedsu nebo progrockový festival Arc Tangent v Bristolu. Poslední dobou ale často dostáváme nabídky k hraní na tanečních akcích, jako jsou Convergence v Londýně, STRP v Eindhovenu nebo klub Warehouse v Římě. Publikum je na těchhle akcích úplně jiné. Některým připadá myšlenka kapely, která hraje techno, zábavná. Celkově nás ale tyhle akce baví a naše hudba se díky nim dostane k úplně novým lidem.

Festivaly elektronické hudby často bývají progresivní místa, kde se spojují hudební experimenty, vizuální umění a nová média. Nedávno jsme hráli v Itálii na festivalu Dancity, což je přesně ten případ a zároveň typ akce, na kterou by nás před čtyřmi lety vůbec nepozvali. Doufám, že budeme i nadále pohybovat v prostoru mezi normálním a tanečním klubem a stejně tak mezi tradičními festivaly a festivaly elektronické hudby.

Ke každé skladbě z desky Dilate vzniklo speciální video. Prý jste je vytvářeli na nějaké staré videoherní konzoli.

Jeden náš známý, profesor Joseph Hyde z Bath Spa University, někde sehnal starou herní konzoli jménem MB Vectrex. Jde o pozapomenutou konzoli z raných 80. let. Je na ní neobvyklé to, že používá k zobrazování vektory a ne rastrovou technologii jako standardní televize. Ve své době byla dost kontroverzní kvůli tomu, jak působila na oči dětí, které na ní hráli delší dobu hry. Právě tahle vizuální stránka nás ale zaujala. Joseph konzoli hacknul tak, aby elektronový paprsek reagoval na hudbu. Výsledkem byly úžasné geometrické vzory, které pak Carl Aitken, náš člověk přes světla a vizuály, upravil, aby seděly k našim skladbám.

Co vás čeká ve zbytku roku, případně dál v budoucnosti?

Do konce léta hrajeme na spoustě festivalů - namátkou Colours Of Ostrava, Benicassim, Latitude, Tauron Nowa Muzyka a Secret Garden Party. Jsme zvědaví, jak na nich lidé přijmou naše nové album a doufáme, že právě tady naše živá show nejlépe vynikne. Dokončujeme pár nových skladeb, které by měly vyjít ještě letos, v příštím roce se pak pomalu chystáme nahrávat nové album. Na podzim nás čekají další koncerty a jedno turné, rozhodně se nebudeme nudit!

(kompletní verzi rozhovoru v angličtině si můžete přečíst tady)


Tracklist:

Daktyl - Girl (Mad Decent)
Jacques Greene - Another Girl (LuckyMe)
Fort Romeau - SW9 (Spectral Sound)
Giraffage - Even Though (Teen Daze remix) (Kitsuné Music)
Dan Deacon - Meme Generator (Domino)
Dosh - Golden Silver (Graveface Records)
cLOUDDEAD - Dead Dogs Two (Mush Records)
The Range - Promises (edit) (Donky Pitch)
Animal Collective - Daffy Duck (FatCat Records)

Podcast ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

webové stránky Vessels: http://vesselsband.com
Vessels na Facebooku: https://www.facebook.com/Vesselsband
Vessels na Soundcloudu: https://soundcloud.com/vessels
Vessels na Bandcampu: https://vesselsband.bandcamp.com

Komentáře
Nenalezeny žádné komentáře
line

na xplaylistu najdete

line

125465 alb

27086 kapel

13469 komentářů

4217 recenzí

12500 uživatelů

Recenze

line

Songwriter 70 %

Johnny Cash - Songwriter

"Songwriter" je čtvrtou - nepočítaje jednu kompilaci nevydaného materiálu - posmrtně zveřejněnou deskou muže v černém. Ty tři předchozí...

Towers 80 %

Clarinet Factory - Towers

Clarinet Factory, aktuálně hrající ve složení Jindřich Pavliš, Luděk Boura, Vojtěch Nýdl a Petr Valášek, vznikli sice v polovině...

Strut of Kings 70 %

Guided By Voices - Strut of Kings

Guided By Voices, v čele s lídrem Robertem Pollardem, jsou již čtyři desetiletí výraznou součástí indierockové scény. Formace proslula...

Miss Flower 80 %

Emilíana Torrini - Miss Flower

Emiliana Torrini však mezičas vyplnila různými spolupracemi. Nejvíce viditelná byla asi ta s The Colorist Orchestra, se kterými natočila dvě...

TMOU 70 %

BREN - TMOU

Čtveřice Bren (dříve Brnoenfield) si na novince o sedmi skladbách klestí cestu napříč kytarovými žánry. Nelze přeslechnout ozvěny...

Believe Me Now? 90 %

Becky Hill - Believe Me Now?

Becky Hill si jméno udělala hned v první sérii "The Voice UK", kde sice nezvítězila, ale v roce 2014 společně s Oliverem Heldensem dobyla...

line
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace