XPlaylist

Filozofická deska Queen. Na tuhle poslední položku v diskografii jsem si chystal nějaký speciální komentář, protože album i jednotlivé songy z něho mám tak hluboko v srdci, jak to člověk zažije snad jen jednou za život, ale vlastně nevím, co říct. Deska je nádherná, smutná, Freddie Mercury se loučí se životem a ostatní členové skupiny se loučí s Freddiem, protože všichni vědí, jak si osud zahrál a že čtyři přátelé mají poslední možnost vykřičet ze sebe co cítí a co je tíží. Každý z individuálních filozofických přednesů, ať už se jmenují Innuendo, I´m Going Slightly Mad, Don´t Try So Hard, Ride the Wild Wind, These Are the Days of Our Lives nebo Delilah účtuje se životem, se vším, co prošlo minulostí hlavního protagonisty i Queen jako celku a člověku se zároveň s euforií z jednoho z nejlepších rockových počinů do očí derou slzy. Po přesmutné instrumentálce Bijou pak Freddie napne všechny síly a životopisným manifestem The Show Must Go On se stává nesmrtelným... nesmrtelným.