Milujete toho svého chlápka uprostřed všudypřítomného domácího prachu a pachů, nádobí na sporáku, v lednici i v dřezu, propálených ručně vyšívaných polštářků, vzhlížíte k němu od lože i lina, hýčkáte ho fajn jídlem i ostrým drápkem, jste s ním spojená. A pak si přijde ona.
Zlehounka a neodmítnutelně. Ona. Liška v kurníku. Jasně, můžete v ten okamžik improvizovat a nebo už teď přemýšlet o tom, jak se zachováte. Rachel Brooke má jasno. Bude doma čekat se svojí osmatřicítkou...
Rachel Brooke miluje toulky po půlnoci, podivnou a podivuhodnou bytost Lonesome Wyatta, črty osudových okamžiků, počáteční desetiletí minulého století se všemi sladkými pohledy i jizvícími démony. Rachel Brooke miluje country, blues, folk a dřevní rock&roll. Vše vyváženě dávkováno a následně pospojováno zaklíná do svých písní.
Zpívá jistě, silně, drásavě. Čiší z toho smutek, dýchá bolest a vylévá se tma. Oproti předchozím víceméně čistě akustickým nahrávkám je toto album producentsky vyšperkováno – již od úvodního popěvku A Killer's Dream se ona akustická tvář střídá se žhavější elektrickou. Životodárnou zdá se být dávka, vpuštěná do soundu zbratřením s notně boogie woogie psychobilly bandem Viva Le Vox (krom country a blues adorují především zběsilost a Cramps).
Strohá akustická kytara, typická pro dema, povyrostla souzněním se zástupem všemožných nástrojů, namíchanou paletou zvukových barev a dokonalou dynamikou. Nečekejte ale žádné... číst dále
Milujete toho svého chlápka uprostřed všudypřítomného domácího prachu a pachů, nádobí na sporáku, v lednici i v dřezu, propálených ručně vyšívaných polštářků, vzhlížíte k němu od lože i lina, hýčkáte ho fajn jídlem i ostrým drápkem, jste s ním spojená. A pak si přijde ona.
Zlehounka a neodmítnutelně. Ona. Liška v kurníku. Jasně, můžete v ten okamžik improvizovat a nebo už teď přemýšlet o tom, jak se zachováte. Rachel Brooke má jasno. Bude doma čekat se svojí osmatřicítkou...
Rachel Brooke miluje toulky po půlnoci, podivnou a podivuhodnou bytost Lonesome Wyatta, črty osudových okamžiků, počáteční desetiletí minulého století se všemi sladkými pohledy i jizvícími démony. Rachel Brooke miluje country, blues, folk a dřevní rock&roll. Vše vyváženě dávkováno a následně pospojováno zaklíná do svých písní.
Zpívá jistě, silně, drásavě. Čiší z toho smutek, dýchá bolest a vylévá se tma. Oproti předchozím víceméně čistě akustickým nahrávkám je toto album producentsky vyšperkováno – již od úvodního popěvku A Killer's Dream se ona akustická tvář střídá se žhavější elektrickou. Životodárnou zdá se být dávka, vpuštěná do soundu zbratřením s notně boogie woogie psychobilly bandem Viva Le Vox (krom country a blues adorují především zběsilost a Cramps).
Strohá akustická kytara, typická pro dema, povyrostla souzněním se zástupem všemožných nástrojů, namíchanou paletou zvukových barev a dokonalou dynamikou. Nečekejte ale žádné zběsilé rytmy, burácející zvuk, animální hipsterství či progresivitu. Varianta gothic country ala A Killer's Dream je klidně plynoucí, naléhavá a zatraceně bluesová (tedy sice drásavě teskná, ale současně se znatelnou dávkou černého humoru, nadhledu a vášně). Hřejivě naostřené country&rollové kytary (Fox In A Hen House, Serpentine Blues, A Killer's Dream), střídmá rytmika, táhlé tóny pily proplétající se s New Orleansky najazzlou trubkou (Late Night Lover), sbory (A Killer's Dream), housle a slide, osvěžující cover Fatse Dominga (Every Night About This Time) a duet se stylovým spřízněncem Lonesome Wyattem (Old Faded Memory). Rockabilly se střídá s dusajícím blues, strašáckým country i s táhlou country-folkovou litanií. Celkově vyleštěné do vysokého lesku.
Stejně jako texty, které se opírají o všemožné, časově neomezeně platné osudové rány, i celá deska budí dojem, že mohla vzniknout kdykoli za posledních 100 let. Možná Vám chvílemi problesknou hlavou indície typu Bessie Smith, Loretta Lynn či Wanda Jckson. Budete blízko, zatraceně blízko. Snad jen zvuková čistota a nadmíru pestré křížení všemožných vlivů Vás vrátí do současnosti, na pevnou zem, do kuchyně k Rachel Brooke, do kurníku s liškou a čekající osmatřicítkou...
Komentáře