Radůza - Marathon

Do válečné tématiky se Radůza ponořila díky připravovanému filmu "Tenkrát v ráji" scénáristy Jakuba Urbana, pro který byla oslovena napsat doprovodnou hudbu. Zfilmovaný osud českého horolezce Josefa Smítka, kterého zastřelili dva měsíce před koncem války v Terezíně, zaujal zpěvačku natolik, že se rozhodla vytvořit, jak sama říká, knižní muzikál neboli takzvané chansonetto."Tentokrát jsem se pustila do skutečného vyprávění. Napsala jsem šestnáct povídek, které nemají jen společný námět, ale spojuje je i osoba vypravěče, jímž je člověk procházející napříč staletími od bitvy u Marathonu až do roku 1946, kdy své vyprávění uzavírá v Sudetech. Ke každé povídce jsem napsala písničku, a tak vznikl jakýsi knižní muzikál. Nazvala jsem si tento útvar chansonetto," vysvětluje.

"Marathon - příběh běžce" opět potvrzuje, jak vynikající hudebnicí autorka je. Sama se zvládne doprovodit hned na několik nástrojů, její zpěv dokáže hřmít ("Miguelito", "Verbuji chlapce"), ale také jemně vyprávět příběhy prostřednictvím pro ni typických textů zdobených frazémy ("Šípková růže", "Josefína"). Radůza na albu také využívá cizí jazyky, jež se prolínají s mateřštinou, aby dokreslily atmosféru místa, kde se příběhy odehrávají. Do Francie, v níž probíhá stoletá válka, nás zavádí hned ve druhé skladbě "Jeannine" pomocí povídky o buď šílené nebo bohem povolané Janě z Arku. Naopak do Spojených států míří v country laděné "Wounded Knee" věnované masakru u stejně pojmenovaného potoka. Střídání jazyků napomáhají i hosté, mezi nimiž nechybí anglický písničkář Justin Lavash či Kamil Jindřich, s nímž si zazpívali italsky.

Mezi nejzdařilejší kousky patří jednoznačně úvodní "Marathon", jenž dá vzpomenout na zpěvaččin první hit "Studený nohy", závěrečná "Láska v čase soumraku" a nádherná, klavírem a smyčci doprovázená skladba "Madeleine". Ta se řadí k tomu nejsilnějšímu nejen na albu, ale snad i v celém zpěvaččině repertoáru. Inspiraci k tomuto skvostu našla ve vyprávění svého pradědečka o bitvě u Verdunu.

"Zkušenost, kterou si hrdina mého vyprávění na konci putování dějinami odnese, je ta, že bolest ze ztráty milovaných je vždy stejná, bez ohledu na to, na které straně linie se oběť nachází." Pokud bude posluchač brát toto albu jako bonus k povídkové knize a vnímat, za jakým účelem bylo natočeno, bude nadmíru spokojený. Tento úkol Radka Vránková splnila na jedničku. Bohužel ne tak pro ty, kteří čekali klasický řadový materiál.

U některých skladeb se totiž skoro až zdá, jako byste jejich dvojníky už slyšeli na zpěvaččiných předchozích albech tolikrát, že už to začíná nudit. A ač je určitě správné si občas připomenout hrůzy válek a upozornit na současný neklid ve světě, poslouchat necelou hodinu písně, jež se smrtí a smutkem jen hemží, se nebude zamlouvat každému. Příště by to chtělo i trochu optimismu a víry v lepší zítřky.