The Rolling Stones - Some Girls

Dost bylo experimentování, řekli si zřejmě Rolling Stones po vlažně přijatých nahrávkách uplynulé šestiletky. Nadešel čas rozjet to pěkně postaru, model start-cíl, ukázat těm pankáčským usmrkancům, co je rock'n'roll. A povedlo se to nad očekávání. Kapela je v nejlepší formě od alb Sticky Fingers a Exile on Main St., písně jsou napěchované energií a nápady. Ron Wood už dokonale srostl s původní čtveřicí a jeho kytarové pošťuchování a přetlačování s Keithem Richardsem žene songy vpřed jako dvojitý bič. A to se k nim ještě občas přidá Mick Jagger s třetí kytarou. Tradiční doplňky v podobě kláves nebo saxofonu sice nechybí, ale většinou jsou vykázány do okrajových pozic.

Snad na žádném jiném albu nemají Stones tolik přímočarých rock'n'rollových odvazů, jako tady. When the Whip Comes Down, Lies, Respectable, Shattered. Nadržené, vyzývavé, sprintující kusy, které v pravou chvíli bodají album do slabin. Ale při vší syrovosti a úspornosti není nahrávka jednorozměrná a ani žánrových výbojů se kapela tak úplně nevzdala. Důkazem je hned startovní číslo a největší hit desky Miss You, v níž neodbytný melodický motiv skotačí nad laškovnou basovou linkou Billa Wymana jasně vycházející z diska. Doteky soulu poznamenaly skvělou Beast of Burden, píseň se mi dokonce jeví soulovější, než cover žánrové klasiky Just My Imagination (Running Away with Me) od The Temptations.

Samozřejmě nemůže chybět countryový cajdák Far Away Eyes s Jaggerovým stylovým recitativem ve verzích. Podobným, ale bluesově zemitějším směrem se ubírá parádní titulní song se sólem hostujícího harmonikáře Sugar Blue (nepřeslechnutelný je také v Miss You) a textem, který vzbudil především ve feministických kruzích nemalé pohoršení. Špetku kontroverze obsahuje i tradiční Richardsovo pěvecké okénko, nezvykle svižná Before They Make Me Run, kde kytarista reaguje na své nedávné soudní řízení ohledně držení drog, které významně ovlivnilo i průběh nahrávání.

Celé album ale stmeluje šťavnatý kytarový zvuk kořeněný Woodovým originálně pojatým slidem a garážově nažhavený elán celé pětice. Z písní jako Lies nebo Respectable přímo čiší chuť rozdat si to s mladou generací punkových drzounů a dokázat jim, že v tomhle ringu nejsou jako senioři ještě zdaleka na odpis. Famózní albová série z přelomu 60. a 70. let má v Some Girls svého mladšího ale stejně bezchybného bratříčka.