80 %
Phoebe Bridgers - Lost Weekend
Taylor Swift i neustálý zájem médií o její osobní život. Mezitím ale Phoebe Bridgers také přišla o otce a na čas se z veřejného...
90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Dagny - Dancefloor Erotica
recenzi desky "Elle" psal, že se Dagny hudebně nijak dramaticky nevyvíjí, zároveň jsem dodával, že vlastně není kam a proč. Její...
80 %
Loathe - A Stranger to You
Loathe v únoru 2020 vydali "I Let It In and It Took Everything", nikdo ještě netušil, jak dokonale jejich hudba zapadne do atmosféry...
80 %
The Strokes - Reality Awaits
The Strokes už dávno nemají potřebu někomu dokazovat, že patří mezi nejdůležitější rockové kapely posledních pětadvaceti let. Jejich...
90 %
Vypsaná fiXa - Ideál
Vypsaná fiXa vydala jedenáctou desku čtyři roky po "Kusech radosti", za které získala Cenu Anděl v kategorii Kapela roku. Novinka přesně...
15.02.2012 - 15:46 | Akana
Lásku k hudbě svojí domoviny měla Sinéad O´Connor vždycky v sobě. V roce 2002 jí konečně dala volný průchod a natočila album plné prověřených i méně známých irských tradicionálů. Na skvělém výsledku se pochopitelně nepodílela sama, k ruce jí byli prvotřídní hudební krajané v čele s multiinstrumentalistou Donalem Lunnym, houslistou Stevem Wickhamem z Waterboys nebo akordeonistkou Sharon Shannon, veterán Christy Moore z legendárních Planxty si se zpěvačkou střihl dojemný duet v jedenáctiminutovém eposu Lord Baker. Hlavní náplní jsou celkem očekávatelně balady, v nichž mohla Sinéad plně využít svých výrazových schopností a emocionální hloubky. Zpracování je z velké části tradiční a akustické, ale v některých nezanedbatelných případech se dočkáme i moderního zvukového přistupu, důkazem je trojlístek skladeb z prostředku alba. Bojovnou Óró Sé do Bheatha ´Bhaile hrdě zpevňuje lehce jamajská rytmika, v notoricky známé Molly Malone zpěvaččin hlas citlivě souzní s nekonkrétními, "mlžnými" zvuky v pozadí a podobně nevtíravě a funkčně se s elektronikou zachází i v následující Paddy´s Lament. Tyhle písně můžou být pro každého, kdo se pokouší spojovat folklór se současnými technologiemi, vzorem jak na to. Zároveň se tím taky ozřejmuje název alba, tedy sean-nós (tradiční irský pěvecký styl, původně provozovaný a capella) nua (v novém pojetí). Tenký led, jaký podobná spojení starého a nového představují, se tentokrát pod Sinéad a jejími společníky ani jednou neprolomil.