Sonic Syndicate před časem vyhráli velkou soutěž vydavatelství Nuclear Blast Records o možnost nahrát u nich album a od té doby se mladí Švédové nemusejí o práci obávat. To už za sebou měli své debutové album "Eden Fire" a všichni fanoušci sledovali, jaký kurz kapela nabere. Bohužel pro některé se od odborníky uznávané desky odklonila a daný směr nezměnila ani s nejnovějším albem "We Rule The Night".
Sonic Syndicate od doby, kdy začali s Nuclear Blastem "dělat byznys", část fanoušků ztratili, mnohem víc jich ale získali. Zatímco na prvním albu ukázala kapela svoji pravou tvář v podobě syrového metalu doplněného spoustou studiových syntetizátorů, na dalších CD je vidět znatelný rukopis nového vydavatele. Ten si na své dítě nenechá sahat a snaží se vytvořit svoji skupinu, kterou bude ovládat a tvořit do dokonalosti, která přinese kýžený zisk. Vždyť ono vydavatelství skupině vybralo i nového zpěváka! Sama kapela viděla Nathana J. Biggse (mimochodem Angličana) poprvé až na letišti...Ten musel nahradit Rolanda Johanssona, jenž možná pochopil, kam to celé povede, a raději se začal věnovat jiným, vedlejším projektům. S kapelou se ale rozešel v dobrém.
Na samotném CD není jeho ztráta až zas tolik znát. Melodický vokál nováčka Biggse je čistší a jasnější, podle několika video ukázek se navíc i zdá, že svůj hlas zvládá skvěle ovládat nejen ve studiu. Oproti minulému albu "Love And Other Disasters" je však vidět posun od modern metalu k metalu s... číst dále
Sonic Syndicate před časem vyhráli velkou soutěž vydavatelství Nuclear Blast Records o možnost nahrát u nich album a od té doby se mladí Švédové nemusejí o práci obávat. To už za sebou měli své debutové album "Eden Fire" a všichni fanoušci sledovali, jaký kurz kapela nabere. Bohužel pro některé se od odborníky uznávané desky odklonila a daný směr nezměnila ani s nejnovějším albem "We Rule The Night".
Sonic Syndicate od doby, kdy začali s Nuclear Blastem "dělat byznys", část fanoušků ztratili, mnohem víc jich ale získali. Zatímco na prvním albu ukázala kapela svoji pravou tvář v podobě syrového metalu doplněného spoustou studiových syntetizátorů, na dalších CD je vidět znatelný rukopis nového vydavatele. Ten si na své dítě nenechá sahat a snaží se vytvořit svoji skupinu, kterou bude ovládat a tvořit do dokonalosti, která přinese kýžený zisk. Vždyť ono vydavatelství skupině vybralo i nového zpěváka! Sama kapela viděla Nathana J. Biggse (mimochodem Angličana) poprvé až na letišti...Ten musel nahradit Rolanda Johanssona, jenž možná pochopil, kam to celé povede, a raději se začal věnovat jiným, vedlejším projektům. S kapelou se ale rozešel v dobrém.
Na samotném CD není jeho ztráta až zas tolik znát. Melodický vokál nováčka Biggse je čistší a jasnější, podle několika video ukázek se navíc i zdá, že svůj hlas zvládá skvěle ovládat nejen ve studiu. Oproti minulému albu "Love And Other Disasters" je však vidět posun od modern metalu k metalu s disco nádechem. No, nádechem... čtvrtý singl "Turn It Up" (a to album vychází až teď) by se klidně mohl ujmout v kdejaké populární hitparádě.
Kapela si také neodpustila stejně jako u předchozích desek nahrát jeden "ploužák", který zaujme metalové měkkoty a všechny ostatní s romantickým srdcem. Na této desce je to song "My Own Life", ke kterému již kapela natočila video (viz níže). Dalším videem, které Sonic Syndicate natočili už v zimě, aby tak představili nového zpěváka, je výbušný song "Burn This City". Ten jediný zní trochu, jako kdyby byl vytržený ještě z minulých alb, jen nazpívaný novým zpěvákem. Zbytek (včetně další videovky "Revolution, Baby") zní však relativně nově.
Vůbec současná kapela vypadá, jako by byla vytržená odněkud z MTV. Mladičká basistka Karin Axelsson se fotí pro pánské časopisy, kytaristé Sjunnessonovi zase vypadají, jako kdyby se až příliš zahleděli do současné emo módy, snad jen bubeník John Bengtsson se této módě vyhýbá. Harshový zpěvák Richard Sjunnesson, který skvěle nazpíval debutové album, se na "We Rule The Night" dostává do pozadí, v mnoha střetech obou vokálů je ztlumen před melodikem Biggsem do pozadí a v momentech, kdy zpívá osamocen, také není příliš výrazný. Trochu to připomíná model kapely Lacuna Coil a dvojice Cristina Scabbia - Andrea Ferro. Album ale díky tomu má populární háv, kvůli kterému si ho najde nejen metalové publikum. A komu se Sonic Syndicate zalíbí, může okusit i jejich koncert - 18. listopadu zavítá kapela do Prahy do klubu Modrá Vopice.
Komentáře