Sonic Youth - Sonic Nurse

Natočí Sonic Youth vůbec někdy aspoň průměrnou, když už ne vyloženě slabou desku? Zatím to spíš vypadá, že zrají jako ty nejlepší ročníky. Svoje teritorium mají už dávno vykolíkované, ale v jeho hranicích dokážou pořád něčím okouzlovat a překvapovat, nacházejí nové zvukové kombinace, barvy, nálady a nic jim není vzdálenější než vyžilé sebevykrádání.

Sonic Nurse (poslední s Jimem O'Rourkem v sestavě kapely) je nahrávka zvukově krásně košatá, plná zvratů a kontrastů, místy až sladce melodická, vzápětí rozřezaná drásavými feedbacky, propracovaná do posledního kytarového škrábance a přitom ani trochu chladná. Na jednu stranu završuje období rozsáhlejších, kontemplativních kompozic z poslední plus mínus dekády, zároveň ale svými hybnějšími pasážemi a přilnavými melodiemi předznamenává příklon k sevřenější rockové písničkařině.

Vypichovat ty nejzdařilejší momenty je v tomhle případě nevděčná práce, snad v každé skladbě je nějaký, který si zaslouží označení magický. Vedle pečlivě budovaných kytarových dialogů jsou tu samozřejmě i lávové výtrysky zdivočelých vazeb, tentokrát je ale Moore s Ranaldem nenechávají nekontrolovaně se rozlévat do mnohaminutových katarzí, drží je na uzdě a včleňují do vrstevnaté textury skladeb. Kim Gordon jako svébytná pěvkyně rovněž dokázala překvapit, když se v písni I Love You Golden Blue svým šepotavým zpěvem přiblížila až někam k výrazu twinpeaksovské<a class="prolink" href="/artist/showArtist?id=8289"> Julee Cruise</a>.

Poslouchat se to, jako vždycky, musí pozorně. A stejně i třeba podesáté nacházím nové, dosud neosvětlené kouty, nuance, které mi zatím unikaly. V takovéhle podobě si umění a rock'n'roll může rozumět.