Steel Panther - Balls Out

Tak jsme se dočkali. Dobře si vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé uslyšel Death to All But Metal z jedničky Feel the Steel (2009) a následně si opatřil celou desku, jak mě napadlo, že tato kapela je opravdu schopná vrátit zpět heavy metal. Člověk se při poslechu novinky tudíž nevyhne srovnání. V období mezi těmito dvěma alby se Steel Panther vypracovali mezi špičku koncertní produkce, a to nejen v Hollywoodu a Las Vegas. Laťka pro následovníka debutu byla tedy nastavena velmi vysoko, neboť na prvotině opravdu nebyl slabý kus. Mám za to, že Steel Panther svou pozici potvrdili, a i když cítím, že více jasných hitů obsahoval předešlý disk, i zde přes částečný posun ve výrazu nakonec vítězí animální heavymetalový macho přístup. Upřímně kvituji, když slyším Michaela Starra vytahovat pro někoho až archaický ječák s vibratem, přičemž když jde o Steel Panther, asi nemá cenu očekávat, že texty pojmou o mnoho více témat než anální sex, orální sex, skupinový sex či sex v jakékoliv jiné podobě. Jo – ještě vlastně drogy…

Steel Panther se navíc nestydí citovat muziku, kterou uznávají, ba někdy ji dokonce parodovat, přičemž nahrávka začíná intrem, jež namluvil známý bavič Dane Cook a které pomalu připomene Lordi, aby se přehoupla do klasického osmdesátkového heavy metalu Supersonic Sex Machine s klasickými sóly a všemi příslušnými ingrediencemi. To třeba Why Can’t You Trust Me evokuje emo kapelky a celkem to i působí sympaticky, především proto, že Steel Panther zkrátka umějí hrát. Satchelova sóla jsou skutečnou ozdobou a organickou součástí muziky, což je obrovskou devizou skupiny. Hudba se nese někde v závětří mezi mohykány Def Leppard, Mötley Crüe či Bon Jovi, přičemž mě osobně tato placka naprosto nadchla svou druhou částí, a to počínaje songem Tomorrow Night, neboť od této chvíle je kolekce nových písní skutečnou jízdou, která královsky baví. Vtipné texty, s lehkostí zahrané písně se zabijáckými refrény a závěrečné zpomalení Weenie Ride, jež nemá konkurenci. Nemůžeme si přát více. Bravo Steel Panther! Pecky a bomby!

Vyšlo ve Sparku #12/2011.