80 %
Traband - Montáž 1996-2014
Trabandu - sami členové se rádi označovali jako dechno -, v němž byla realita života filtrována a zjemňována přes něžné pohádkové...
70 %
Jack White - Frozen Charlotte
Jack White už se několikrát zapsal do hudebních dějin. V budoucnu se na něj bude vzpomínat jako na jednoho z lidí, kteří vrátili zašlou...
80 %
Phoebe Bridgers - Lost Weekend
Taylor Swift i neustálý zájem médií o její osobní život. Mezitím ale Phoebe Bridgers také přišla o otce a na čas se z veřejného...
90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Dagny - Dancefloor Erotica
recenzi desky "Elle" psal, že se Dagny hudebně nijak dramaticky nevyvíjí, zároveň jsem dodával, že vlastně není kam a proč. Její...
80 %
Loathe - A Stranger to You
Loathe v únoru 2020 vydali "I Let It In and It Took Everything", nikdo ještě netušil, jak dokonale jejich hudba zapadne do atmosféry...
23.10.2012 - 13:05 | Davo Krstič
Kolekci v dobrém smyslu slova rockových hitovek, kde se grunge potkává s crossoverem, zabíjí bídný zvuk (hlavně ty bicí!) a natahování stopáže nic-moc remixy.
06.05.2012 - 20:30 | DarthArt
Byla to pořádná rána, když tehdy před lety mezi metalistickou, rockerskou, punkerskou, hardcorářskou a kdovíjakou další komunitu vtrhla fungl nová kapela Support Lesbiens, která zcela neočekávaně a bez delší předchozí činnosti předhodila hned album a nekončící klubové turné po celé republice. Jev to byl v naší zemi, kde v té době první album vydávaly kapely s pěti-desíti letou činností, nevídaný, masivní manažerská činnost supportího Reného Brejly, který kapelu dostal z nuly na vrchol za pár měsíců, byla v té době taky malým zázrakem. Všechno by to ale nebylo možné, kdyby hudba Lesbiček nebyla výborná, na naše poměry neokoukaná, šíleně tlačící dopředu a s potenciálem dostat se hodně vysoko. Deska So What? je sice spíš takové EP-čko o šesti písních (skvělých!) a třech remixech, všechno to ale dosahuje minimálně evropských rozměrů a SL by už tehdy v pohodě mohli předskakovat velké turné třeba takovým Clawfinger. Není divu, že i já, tehdy zapřísáhlý metalista, jsem se SL najednou neměl problém a hodně jsem na nich ujížděl, i když z jejich muziky lezlo strašně moc jiného než rocku, například i elektronické a rapové scény, která tehdy v dobách "pravosti" byla pro mě něco jako červený hadr pro býka, a So, what? byl jeden z kanálů, které mi rozšířily obzory z uzavřeného odžízikovaného a pyramidového světa.