Narozdíl od většiny shoegaze kapel ve vrcholných letech žánru byli Swervedriver jinde – díky mánii na začátku 90. let do téhle stylové škatulky spadli tak nějak z donucení. Možná za to mohlo i společné rodiště s tehdejšími hrdiny Ride... Ale kořeny i záběr měli Swervedriver odlišné. Nebyli to zadumaní roláci s ofinou, ale skutečná rocková kapela, včetně skandálů a všeho, co k rokenrolu patří. Dnes je můžeme vnímat i jako britskou odpověď na Dinosaur Jr. a na debutu Raise najdeme víc vlivů americké scény. Mluvíme-li o Británii, masivní noise nátlak s powerpopovými nápěvy odkazuje k The Jesus & Mary Chain nebo Spacemen 3. Žádné kytarové propletence a postupné budování atmosféry, naopak. Rachot hned od začátku, občas vystřídaný zadumanými space momenty, silný tlak, prokládaný letmými nádechy před další salvou bicích a riffů.
Navíc Raise obsahuje několik různých poloh. Son of Mustang Ford, Sci-Flyer nebo Feel So Real jsou jízdy plné šťavnatých překrývajících se kytar a odtažitého zpěvu. V drásavě pomalých momentech (třeba Deep Seat) zase bedlivě pátrají po zajímavých barvách zvuku, do sonicky vystavěných ploch leckdy zazní neurvalé space sólo – bez zbytečné exhibice, od boku. Hitová Rave Down by mohla být soundtrackem k barevnému východu slunce, nonšalantní melodie podporovaná nástupy hluku chytá u srdce dodnes. Hluboko pod poletujícími kytarami drží palec na tepu hudby zběsile vybustrovaná basa: žádné vybrnkávaní, ale trápení strun... číst dále
Narozdíl od většiny shoegaze kapel ve vrcholných letech žánru byli Swervedriver jinde – díky mánii na začátku 90. let do téhle stylové škatulky spadli tak nějak z donucení. Možná za to mohlo i společné rodiště s tehdejšími hrdiny Ride... Ale kořeny i záběr měli Swervedriver odlišné. Nebyli to zadumaní roláci s ofinou, ale skutečná rocková kapela, včetně skandálů a všeho, co k rokenrolu patří. Dnes je můžeme vnímat i jako britskou odpověď na Dinosaur Jr. a na debutu Raise najdeme víc vlivů americké scény. Mluvíme-li o Británii, masivní noise nátlak s powerpopovými nápěvy odkazuje k The Jesus & Mary Chain nebo Spacemen 3. Žádné kytarové propletence a postupné budování atmosféry, naopak. Rachot hned od začátku, občas vystřídaný zadumanými space momenty, silný tlak, prokládaný letmými nádechy před další salvou bicích a riffů.
Navíc Raise obsahuje několik různých poloh. Son of Mustang Ford, Sci-Flyer nebo Feel So Real jsou jízdy plné šťavnatých překrývajících se kytar a odtažitého zpěvu. V drásavě pomalých momentech (třeba Deep Seat) zase bedlivě pátrají po zajímavých barvách zvuku, do sonicky vystavěných ploch leckdy zazní neurvalé space sólo – bez zbytečné exhibice, od boku. Hitová Rave Down by mohla být soundtrackem k barevnému východu slunce, nonšalantní melodie podporovaná nástupy hluku chytá u srdce dodnes. Hluboko pod poletujícími kytarami drží palec na tepu hudby zběsile vybustrovaná basa: žádné vybrnkávaní, ale trápení strun a snímačů. Jako na celém albu, v rytmu basy buší srdce a končetiny plápolají stejně jako kytarové riffy. Závěrečná Lead Me Where You Dare... nabízí jiný model: zpomalenou, psychedelicky cyklickou koláž s násobeně zkresleným vokálem. Swervedriver jsou špinaví a hlasitější než ostatní. Snad kromě My Bloody Valentine...
Původní nahrávka Raise dnes nemůže konkurovat zvukem ani dynamikou záznamu, ale jinak přežila stoprocentně. Byť dobová znamení – například neuvěřitelné množství přechodů – jsou dnes úsměvná. Následující album Mezcal Head bylo ceněno více, ale lákavá nejednoznačnost a dost možná i naivní nadšení kapely se vytratilo; Raise se vyznačuje sevřeností a jakousi nezvyklou radostí. Swervedriver byli kapelou, která shoegaze obohatila a hlavně – přežila. První tři alba vyšla u příležitosti znovuobnovení kapely v roce 2008 v bohatých reedicích, nedávno pak u labelu Hi-Speed Soul znovu v luxusní vinylové podobě. Stejně jako geniální Gentlemen of the Afghan Whigs nebo první alba Three Mile Pilot. Vzácná společnost Swervedriver sluší.
vyšlo ve Full Moonu #20
Komentáře