System of a Down - Steal This Album!
Tracklist
- 01. Chic 'n' Stu (2:23)
- 02. Innervision (2:33)
- 03. Bubbles (1:56)
- 04. Boom! (2:14)
- 05. Nüguns (2:30)
- 06. A.D.D. (American Dream Denial) (3:17)
- 07. Mr. Jack (4:09)
- 08. I-E-A-I-A-I-O (3:08)
- 09. 36 (0:46)
- 10. Pictures (2:06)
- 11. Highway Song (3:13)
- 12. Fuck the System (2:12)
- 13. Ego Brain (3:21)
- 14. Thetawaves (2:36)
- 15. Roulette (3:21)
- 16. Streamline (3:37)
Průměr hodnocení
77.00 %
Poslední hodnocení
řadové album
2002
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
/ reedice
78.33%
75.32%
86.79%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
06.04.2013 - 11:59 | DP
Co by za takové odřezky z řadové desky jiné bandy daly. Většina songů na "Steal this Album" si nezadá se svými sťastnějšími bratry, co se na Toxicity udrželi. Ingredience zůstaly stejné, pekelné riffy, orientální vyhrávky, silné melodie a drzé štěky. Co nejdůležitějšího - opět jsou tu skvělé písničky. Ti, kteří mají radši první dvě alba, budou u tohoto s blaženým úsměvem klepat nohou do rytmu. Ti, kteří si víc oblíbili Mezmerize/Hypnotize, těm toto album víc, než Toxicity či jednička, nenabídne.
14.02.2012 - 12:44 | Akana
Netypický obal a název alba odkazují k nepříjemné události, kdy připravovaný materiál unikl předčasně na net v rozpracované podobě. SOAD nicméně písně dokončili, udělali v nich pár zásadních změn a CD oficiálně vydali, pouze s tímto ironickým vzkazem pro netrpělivé internetové bukanýry. A je dobře, že se nenechali znechutit, protože kvalitou se nahrávka s veleúspěšnou Toxicity může směle měřit. Vysoko položenou laťku sice SOAD nepřekonali, ale výškový rozdíl je zanedbatelný. Vzhledem k tomu, že písně pocházejí ze stejného období, stylově k žádným velkým změnám nedošlo, to napětí mezi maniakálními kvapíky připomínajícími epileptické záškuby a naléhavě klenutými melodiemi pořád funguje, konfrontační ostří zůstává neotupené. Snad se tu oproti Toxicity dá najít pár postradatelných songů, takže dojem není tak bezvýhradný, ale v žádném případě nejde o haldu nepoužité strusky, jak se albu někdy podsouvá.