Television - Adventure

Stín vržený fenomenálním debutem na album Adventure je opodstatněný, ale vůči kvalitám druhé kolekce skupiny Television nespravedlivý. Newyorčané nepřekonali sami sebe, ale ztráta na Marquee Moon je zanedbatelná. Chybí pouze moment překvapení a pak možná i trocha syrovější dravosti, která se na Adventure přeměnila do poloh usedlejších/vyzrálejších (podle vzoru poloprázdná/poloplná sklenice).

Osm čerstvých songů rozhodně není druhá sorta. V první půli převažují rychlejší tempa, nejříznější je skladba Foxhole s téměř hardrockovým riffem. Úvodní dvojice Glory a Days má zase výrazné hitové ambice a charakteristická kytarová souhra Toma Verlaina a Richarda Lloyda tu připomene, odkud mimo jiné čerpali inspiraci raní R.E.M. Verlain ale umí napsat i skvělé balady, jak o tom svědčí písně Carried Away s výraznějším zapojením kláves i The Fire, která disponuje atmosférou loudavých westernových dramat Sergia Leoneho. Větší švih má opět Ain't That Nothin', v refrénu možná až příliš příbuzná s Glory, a na závěr Television servírují jemnou, z větší části instrumentální skladbu The Dream's Dream plnou lahodných kytarových vyhrávek.

Songwriting a mistrovská spolupráce obou kytaristů je na stejné úrovni jako v případě adorované prvotiny. Jestliže Adventure tolik nekouše, vůbec to neznamená, že štěká naprázdno. Je prostě soustředěnější a také o něco přístupnější, na kreditu skupiny však nezanechává jediný šrám. Škoda jen, že Verlain s Lloydem nepřekonali „kohoutí syndrom“ a ještě téhož roku Television rozpustili. Po čtrnácti letech se sice pokusili navázat nit (a alespoň koncertně a od roku 2007 bez Lloyda s ní občas vyšívají dodnes), ale kouzlo prvních dvou desek se vzkřísit nepodařilo. Přední místo v rockových análech ovšem mají na dlouho předplacené a svůj podíl na tom má i opomíjený skvost Adventure.