The Black Keys - El Camino

El Camino

Tracklist

  • 01. Lonely Boy (3:13)
  • 02. Dead and Gone (3:41)
  • 03. Gold on the Ceiling (3:44)
  • 04. Little Black Submarines (4:11)
  • 05. Money Maker (2:57)
  • 06. Run Right Back (3:17)
  • 07. Sister (3:25)
  • 08. Hell of a Season (3:45)
  • 09. Stop Stop (3:30)
  • 10. Nova Baby (3:27)
  • 11. Mind Eraser (3:15)

Průměr hodnocení

77.84 %
8 1 10 51
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

Název nové desky The Black Keys El Camino se dá rozklíčovat dvěma způsoby. Buď jste znalí amerického motorového průmyslu a dojde vám, že takhle se jmenuje jeden z modelů chevroletu. Mimochodem, auto na obalu není ten chevrolet, ale dodávka, se kterou Dan Auerbach a Patrick Carney na začátku kariéry obráželi jednotlivé koncerty.

Anebo umíte španělsky. Cesta je totiž slovo, které vystihuje posun dvoučlenné party rockerů z amerického Ohia od předposlední nahrávky Brothers (Nonesuch, 2010). A vlastně od všech jejich předchozích alb od roku 2002. Po prvním poslechu může být skalní fanoušek lehce šokován: tytam jsou řízné kytarové riffy, bušení do vykloktaných bubnů, vykřičený zpěv a dutý zvuk studia na pozadí, který vždy prozrazoval, že síla jejich písniček byla, je a bude v živém podání. Tahle deska má totiž mimořádně vysoké produkční kvality, zní na ní spousta nástrojů a hlavně – můžete ji pustit i svojí babičce.

To sice nezní moc jako pochvala, ale změnu je třeba vidět v širších souvislostech. Hlavně v inspiračních. Ze všech jedenácti písniček je totiž každou vteřinou cítit těžká ozvěna padesátých, šedesátých (těch hlavně) a sedmdesátých let minulého století. Blues s prvky rocku už dávno není hlavní hudební dominantou této skvěle fungující dvojky; soul, glam rock, klasický rokenrol, r’n’b. The Beatles, The Clash, Led Zeppelin, The Ramones, The Beach Boys... Je tu prostě všechno, a ne nutně na škodu. Black Keys totiž hned prvním... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Nonesuch Records  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2011

Hodnocení autora: %


Komentáře

05.12.2012 - 17:22  |  Rey

Tak podívejte, po včerejším koncertu v Mnichovský Olympijský hale jednoznačně tvrdím, že to, že Black Keys jsou současná nejlepší kapela na světě je axiom, se kterým se všichni škarohlídi prostě musej smířit. A když říkám "kapela", tak to myslím jako celek - včetně naprosto vynikající pódiový prezentace. Stage jako garáž amatérskýho podivína zabývajícího se sběrem parabol a světlometů od všech americkejch bouráků předměstím Detroitu počínaje a předpeklím Las Vegas s holkama u všech nerezovejch tyčí konče.

A mezi nima prostě americká highway, vy v bouráku na ní, tempomat naštelovanej na plný kule, volume na rádiu hezky doprava, noha na palubní desce a ruka v džísce pamatující Altamont zvenčí na dveře vytloukaj rytmus kopáků všech těch starejch hymnickej songů, který definovaly všechno to, co dneska na týhle muzice všichni tak milujem.

U krajnice stopuje Auerbach (srdcař s vyhulenou kytarou a zabijáckejma riffama na basovej strunách), u pumpy v Zapadákově zas čeká na lepší časy Carney (naživo obrovitej chlap s dlouhejma rukama ždímajícíma škopky co to dá), za nima dva pomocníci, co věděj kdy podat klíč, pajcr nebo i bouchačku správný velikosti a schopný položit život za svý šéfy.

Tak tu celou Divokou bandu naložíte, rukou v džískách je tím pádem víc a v bouráku nutně zavládne ještě větší pohoda. V zaprášeným baru s lascívní zrcadlovou koulí u stropu dáte pár kafí, aby se vám v noci zdály rychlejší sny, motor šlape jak hodinky a v chromovanejch kusech kapoty se vodráží všechno co jste cestou potkali.

Takhle se naživo hraje muzika s ozvěnou americkýho osmiválce. Tak kámoš cestou zpět na dálnici mezi Mnichovem a Prahou a v tom podivným bezčasí v hodině mezi psem a vlkem vosolil přehrávač pěkně doprava a za zvuků Ragged Glory Mr. Neila a jeho Splašenýho koně jsme voba dva krvavýma nevyspalýma vočima vyhlíželi, jestli u krajnice nestojí Dan a Patrick v džískách co pamatujou Altamont. Byla to jízda!

22.08.2012 - 10:06  |  Reindeer

The Black Keys pro mě byli vždycky takovou dost zvláštní kapelou: jsou jen dva (což ale není na škodu, naopak...), hrajou divnej blues-hluk-rock a Auerbach navíc vypadá jako nějakej apačskej šaman. Kluci se ale ostříhali (už na "Brothers"...), přizvali si Danger Mouse, ubrali na hluku, přihodili basu, klávesy, další kytaru, zamíchali a vyšlo z toho co? El Camino! Pro neznalce přeložím: "hodně, ale fakt hodně dobrý cédéčko". Jak říkáme my, mladý pušky: "hustodémonsky krutopřísná cool deska". Nemá žádný slabý místo, neskutečná jízda od začátku až do konce a ač nemám rád takový ty pseudorockový baladičky, tady patří "Little Black Submarines" mezi nejlepší tracky. Tenhle styl The Black Keys se mi líbí rozhodně víc, než to, co předváděli v první dekádě třetího tisíciletí. Už se těším na pokračování...

13.06.2012 - 8:43  |  AyCay

Pořád jsem tuhle partu měl nějak bokem a nebyl se schopný rozhodnout, jestli definitivně jo nebo ne. Ale tahle deska to zlomila. Výborná záležitost.

01.01.2012 - 21:21  |  Robo

jednoduché priamočiare rock n rollové piesne. Nič viac a nič menej. Prvá polovica albumu výborná, k záveru mi to znie trochu lacne. A neviem sa rozhodnúť či je produkcia Briana Burtona El Caminu lakom alebo hrdzou.

Skladbami ako "Lonely Boy", "Dead and Gone", "Run Right Back" a "Sister" (tá je skvelá) dokazujú "bratia z Ohája", že ich srdcia stále verne tepú poctivým dvanásťtaktom.

Audiotéka

Akana CD

Akana

line

na xplaylistu najdete

line

58269 alb

12317 kapel

3032 komentářů

3011 recenzí

12495 uživatelů

Recenze

line

case/lang/veirs 80 %

Case/Lang/Veirs - case/lang/veirs

„Měly bychom společně natočit desku.“ Takto lakonicky oslovila kanadská zpěvačka K. D. Lang dvě dámy amerického alternativního country...

Puberty 2 90 %

Mitski - Puberty 2

Pětadvacetiletá indierocková písničkářka Mitski Miyawaki pochází z Japonska, během dospívání procestovala přes tucet zemí, protože...

One More Light 30 %

Linkin Park - One More Light

Některým hudebníkům se občas vyčítá stagnace, používání osvědčených šablon a nulový posun od něčeho, co je proslavilo. Pak se zase...

Plastic House on Base of Sky 80 %

Kayo Dot - Plastic House on Base of Sky

Poté, co Toby Driver, hlava amerického kolektivu Kayo Dot, před rokem v rozhovoru pro tento časopis tvrdil, že v dalším směřování sází...

Hit Reset 80 %

The Julie Ruin - Hit Reset

Kathleen Hanna nikdy nedosáhla slávy prefabrikovaných popových hvězd, které vyprodávají velké koncertní haly a mimo pódia je...

Good Luck and Do Your Best 80 %

Gold Panda - Good Luck and Do Your Best

Britský producent Gold Panda ve svém pojetí ambientního IDM vždy kombinoval aktuální trendy ostrovní klubové scény. V počátcích se svezl...

line