Sourozenecká dvojice Karin Dreijer Andersson a Olof Dreijer toho má za sebou již požehnaně. Jejich pozice na elektronické scéně je za ta léta neotřesitelná a každé následné album je očekáváno s velkým napětím. Vesměs nekomunikují s médii a výstupy z vlastního úkrytu jsou vždy sporadické a pouze v náznacích. Díky sedm let starému "Silent Shout" po svém přepsali kus hudební historie a logicky si vybrali oddechový čas. Ten vyplnili rozličnými projekty, jedním z nich bylo mystické sólo Karin pod jménem Fever Ray a tím druhým kooperace s Mt. Sims a Planningtorock na elektronické opeře "Tomorrow, In A Year". Ta se nakonec stala i předvojem k současné podobě tvorby tohoto dua. "Shaking The Habitual" je místy hodně syrový, neuchopitelný experiment, v němž se spojnice odkrývají postupně, avšak, jak je u nich zvykem, je to v duchu systematického vnímání. Prvně tak třeba více řeší politiku a vyprávějí příběhy (nejenom v obalu přiložený komiks), prý skutečné, ale s dostatkem prostoru pro posluchačovu imaginaci.
"Shaking The Habitual" je o bujaré fascinaci zvukem coby elementární částici. Olof je precizním programátorem, který se dokáže neomylně pídit za cílem, kdy z mikroskopického útržku dokáže vytvořit pulzující mikrosvět elektroniky. V něm se štěpí jeho oblíbené základy taneční muziky jako je house, techno a vedle toho je nadšenec do propletených rytmů, ty jsou na tomto rozsáhlém kompletu protkány etnickými a tribálními vlivy (případně do morku... číst dále
Sourozenecká dvojice Karin Dreijer Andersson a Olof Dreijer toho má za sebou již požehnaně. Jejich pozice na elektronické scéně je za ta léta neotřesitelná a každé následné album je očekáváno s velkým napětím. Vesměs nekomunikují s médii a výstupy z vlastního úkrytu jsou vždy sporadické a pouze v náznacích. Díky sedm let starému "Silent Shout" po svém přepsali kus hudební historie a logicky si vybrali oddechový čas. Ten vyplnili rozličnými projekty, jedním z nich bylo mystické sólo Karin pod jménem Fever Ray a tím druhým kooperace s Mt. Sims a Planningtorock na elektronické opeře "Tomorrow, In A Year". Ta se nakonec stala i předvojem k současné podobě tvorby tohoto dua. "Shaking The Habitual" je místy hodně syrový, neuchopitelný experiment, v němž se spojnice odkrývají postupně, avšak, jak je u nich zvykem, je to v duchu systematického vnímání. Prvně tak třeba více řeší politiku a vyprávějí příběhy (nejenom v obalu přiložený komiks), prý skutečné, ale s dostatkem prostoru pro posluchačovu imaginaci.
"Shaking The Habitual" je o bujaré fascinaci zvukem coby elementární částici. Olof je precizním programátorem, který se dokáže neomylně pídit za cílem, kdy z mikroskopického útržku dokáže vytvořit pulzující mikrosvět elektroniky. V něm se štěpí jeho oblíbené základy taneční muziky jako je house, techno a vedle toho je nadšenec do propletených rytmů, ty jsou na tomto rozsáhlém kompletu protkány etnickými a tribálními vlivy (případně do morku kostí odhalené calypso v "A Tooth For An Eye"). Pryč je temná revize synthpopu ze zmíněného uhranutí na "Silent Shout", patrná je ale jakási elipsa v čase, směrem k desce "Deep Cuts" (ano k té, na které je hitovka "Heartbeats", kterou přezpíval José González a Sony použilo v reklamě na televizory Bravia). Její roviny jsou však posunuty do rozsáhlejších dimenzí Olofova laborování a snahy o dva protichůdné výrobní postupy: aby tradiční nástroje zněly, fungovaly jako ty strojově přesné a aby naprogramované sekvence naopak zněly přesně, jako byste danou část hráli živě na nějaký, klidně i podomácku vytvořený nástroj. Obě varianty musely být neskutečně náročné na záznam a skládání jednotlivých zvukových smyček. Změna je patrná i v hlasovém projevu Karin, nově je to ledově chladný démon, který trumfne i Björk.
Hned úvodní dvojice vám kompletně zamotá hlavu. Demonstrace zažitého obrazu mužské síly a její neomezené vůdcovské role v "A Tooth For An Eye" a sonda do švédského sociálního systému napěchovaná do nervní "Full Of Fire" jsou na hraně udýchání. V obou se kupředu ženou nezkrocené techno ruchy, hororové šepoty, to vše je postaveno na surově neoblomných beatech, až z toho běhá mráz po zádech. Pokud se posléze vyhlíží nějaké to zvolnění, budete zcela na omylu. V "A Cherry On Top" se sice ubere tempo, ale zvukové spektrum nijak neztratí na své intenzitě a orientální vsuvky jsou jen maskovacím manévrem. Dojde však i na jejich částečně zažitou tvář, blíže k minulé tvorbě The Knife. Tou je "Without You My Life Would Be Boring" a majestátně ponurá "Wrap Your Arms Around Me" - přesto z nich čouhá jasný odklon a transformační proces, přesně takový, aby vše na "Shaking The Habitual" do sebe logicky zapadlo.
Druhá část začíná něčím jako meditací nad potemnělou propastí pojmenovanou "Raging Lung", právě tato skladba v dozvucích nejvíce evokuje zmíněnou "Deep Cuts". Naopak emociálně rozervané scénické libreto "Stay Out Here" je i jediným spoluautorským spojením na desce (Shannon Funchess a Emily Roysdon), to by při přivření obou očí mohlo figurovat na "Tomorrow, In A Year". Vedle nich jsou umístěny dva instrumentální eposy, nejprve roztančená "Networking" a posléze rozmáchnutá ouvertura "Fracking Fluid Injection", v které se hlas Karin stal dalším nástrojem, jenž si prošel mnoha modulacemi a niternou detekcí nálad. "Ready To Lose" pak lze vnímat jako závěrečnou ukolébavku smutku.
"Shaking The Habitual" vychází v několika verzích, svou délkou je rozděleno na dvě cédéčka nebo tři vinyly s dotáhnutým vizuálem. Existuje však i zkrácená alternace, která se vešla pouze na jeden stříbrný kotouč. Tato edice vznikla odebráním devatenáct minut trvajícího drone ambient kolosu "Old Dreams Waiting To Be Realized" - tedy kompozice, která byla sestříhána z několika hodin záznamu, jenž Olof natočil v jakési kotelně. Ten nasnímané ruchy vrstvil přes sebe, krátil, upravoval, až z toho vypadl tento strašidelný soundtrack načechraný nočními můrami, které utahují smyčku svírajících pocitů. Má však své opodstatnění, bez něj je totiž ona zchudobněná varianta k neutáhnutí na jeden poslech.
Druhý pohled: Jaroslav Hrách (8/10)
Přiznám se, že mé první setkání s The Knife bylo až prostřednictvím videoklipu "A Tooth For An Eye". Ačkoliv mám elektronickou hudbu velmi rád, byl jsem z této skladby poněkud rozpačitý. Nesourodý zvuk a podivný zpěv mi okamžitě nesedly. Až teprve při poslechu celé desky "Shaking The Habitual" jsem pochopil, o čem ta hudba vlastně je. Experimentální jízda v podobě druhého tracku "Full Of Fire" s devítiminutovou stopáží se dá charakterizovat jako pozvolný nájezd psychotropní látky způsobující euforický stav - takhle nějak se asi cítil Raoul Duke ve filmu "Strach a hnus v Las Vegas", když byl plný všech možných (i nemožných) látek. Šamanské šílenství střídá klidný drone ambient. Mám na mysli dvacetiminutovou skladbu "Old Dreams Waiting To Be Realized". Ze slepenců temných zvuků skoro až běhá mráz po zádech. Naproti tomu "Fracking Fluid Injection" je svou monotónností schopna posluchače dostat do čiré beznaděje. V případě The Knife je prostě potřeba přistoupit na jejich hru a poslechnout si jejich novou desku hned několikrát. Proniknout do jejich světa vám možná zabere řadu poslechů, ale rozhodně to za to stojí.
Textově se nám tato dvojice snaží vyprávět skutečné příběhy, lidské fragmenty, přesto to opět dělá s tajemným výrazem, kdy se skutečné pravdy musíte dopátrat na svou vlastní pěst. Karin našla část inspirací i v literatuře, zejména se hovoří o dvojici knih "The Passion" (Jeanette Winterson) a "Oryx And Crake" (Margaret Atwood), z druhé jmenované vzešly názvy pro krátká preludia; Margaretina novela mimo jiné pojednává o kolapsu civilizace. Texty jsou v rovnováze stran své důležitosti vůči hudební složce a ve velké míře se opírají o psychologické aspekty. "Shaking The Habitual" je excentrická sonda v duševních spirálách, kdy zbloudilé duše putují na shlucích černých ledovců v moři emocí (depresivního charakteru) a vytvářejí specifické novotvary křehké sounáležitosti.
The Knife vkročili za hranu obvykle vnímaných regulí. "Shaking The Habitual" je odvážná, nejenom zvuková výprava do blízké budoucnosti, kdy Karin i Olof zbourali nemálo původních pilířů tvorby. Cílem bylo najít nové alternativy, jak přetlumočit své niterné pocity, výsledky specifického bádání za horizontem uzavřeného světa, v němž skrýváte všechny osobní skutečnosti (proto i oba aktéři často nosí masky). "Shaking The Habitual" není na první, možná ani na desátý, stý poslech, je to rozsahem neobvyklá nálož, která se vstřebává pomalu, přesto jako celek (z nadhledu) funguje jako geniálně poskládaný pulsující mikroorganizmus (ten bude k zaslechnutí i na letošních Colours Of Ostrava).
Komentáře