The War on Drugs - A Deeper Understanding

Adam Granduciel, frontman skupiny War on Drugs, má pověst puntičkáře, který je posedlý zvukovou dokonalostí svých nahrávek, jejichž aranže piplá do nejmenších detailů. Na albu A Deeper Understading to platí víc než kdy jindy.

Písně na čtvrté desce jeho kapely totiž obsahují až dvanáct pečlivě učesaných instrumentálních linek zmixovaných do precizně fungujícího celku. Perfekcionismus však nebrání celkové organičnosti a skladby nepůsobí sterilně. Na tom mají hlavní zásluhu živě nahrané nástroje, které zde doplňují blyštivě chladné syntezátory. Poněkud monotónně až strojově však působí rytmika, což ilustruje například dýchající aranžmá písně In Chains, v níž jako by bicí nedokázaly nebo nechtěly dynamiku následovat, pouze ji neúnavně posouvají k úběžníku někde v nekonečnu. V závěrečné části však přece jenom velmi nečekaně přejdou do grandiózního doprovodu, aby porušily jinak nedotknutelné pravidlo nenabourávat tok skladby. Překvapivým momentem je také sošné kytarové sólo v Strangest Thing, které už tak vyčnívající píseň činí nezapomenutelnou.

Styl alba lze připodobnit k pop-rocku osmdesátých let a k interpretům jako Bruce Springsteen, Tom Petty či Neil Young. Granduciel však nachází svůj vlastní prostor, v němž mají místo i prvky shoegazu a psychedelie, obohacující skladby o zvuky a zvukové plochy, jaké by si v tradičním osmdesátkovém rocku jen zřídkakdo představil.

Ve více než šestiminutových písních je dostatek místa na rozvíjení romantických příběhů o hledání, bolesti a lásce. Ty přesto zůstávají jaksi nedokončené; obrazy a postavy jsou vždy jen načrtnuty, ve vzduchu je něco nepojmenovatelného, snad i snového. Pouze hudba určuje, kam se bude daný text ubírat, a bere Granduciela na dosud nespatřená, děsivě krásná místa, kde lze najít hlubší porozumění.

There is always something bigger Leaning on the other side...

Recenze vyšla v časopise Full Moon #79.