XPlaylist

Švédští otcové symfonického metalu Therion prodělali za svou kariéru velmi zajímavý vývoj od hrubě undergroundové smečky přes vůdčí a ultrakreativní období gigantického díla Theli a klasik Lepaca Kliffoth a Vovin po dnešek, kdy jsou spoustou lidí kritizováni za setrvačníkové vydávání dalších a dalších nezajímavých alb, nabízejících jen provedení, ale ne obsah. Každému podle jeho chuti, ovšem na tom, že Lepaca Kliffoth byla otvírákem k nejslavnějšímu období Therion a byla albem stejně dobrým jako průkopnickým a přelomovým, na tom se shodnou asi všichni, kdo bandu kolem Christofera Johnssona sledují. Největší bomby The Wings of the Hydra a The Beauty in Black patří dnes mezi největší klasiky doom/symphonic metalu, žádná skladba na Lepacce ale není špatná a při každém poslechu desky já sám chytám vlnu nostalgie a zrychleného krevního oběhu z atmosféry magických, přitažlivých a novátorských věcí, které tehdy Therion jako pro většinu lidí čerstvý objev světu nabídl.