Throbbing Gristle

Britští Throbbing Gristle znamenají pro druhou polovinu sedmdesátých let přibližně totéž co Velvet Underground pro konec let šedesátých. V době zániku rockových dinosaurů a nástupu punku a nové vlny, tedy žánrů, které navzdory všemu nihilismu výrazně těžily z hudby padesátých a šedesátých let, přišli s tvorbou, která zcela rezignovala na typické rockové propriety a přibrala do hry prvky hluku, elektroniky, do-it-yourself a výdobytků předválečné avantgardy a experimentálního a psychedelického umění let pozdějších.

Na počátku bylo umělecké sdružení COUM Transmissions, jemuž jeho skandální performance a happeningy vysloužily označení „bořitelé civilizace“ – jak skupinu tehdy označil jistý poslanec britského parlamentu. Z proměnlivého kolektivu kolem roku 1975 vykrystalizovala čtveřice, která se rozhodla přenést aktivity COUM na rockovou půdu. Duchovního otce Genesise P-Orridge doplňovala Cosey Fanny Tutti a dvojice konstruktérů a hráčů na elektronické nástroje Peter Christopherson a Chris Carter.

Přístup Throbbing Gristle byl od začátku konceptuální. Své rané nahrávky označovali za výroční zprávy, mašinérii pop music srovnávali s koncentračním táborem / továrnou na smrt a alba vydávali na vlastní značce Industrial Records, jejíž název byl odvozen ze sloganu spřízněného umělce Monteho Cazazzy „industrial music for industrial people“. Na třetí „výroční zprávě“ najdeme kromě obligátních hlukových kusů plných zdeformované elektroniky, páskových koláží a nehudebnické hry na baskytaru, housle a trumpetu i starší hit United zrychlený tak, že trvá šestnáct vteřin a skladbu sestavenou z výhrůžek smrtí nahraných na záznamník skupiny.

Pozdější výlety do světa disca a easy listeningu (vynikající album 20 Jazz Funk Greats) a nahrávání alba před publikem pozvaným do studia zněly mnohem hudebněji, přesto byli Throbbing Gristle i nadále něčím, co ve své době téměř nemělo obdobu. Nejslavnější industriální kapely, které vznikly na přelomu sedmé a osmé dekády (Einstürzende Neubauten, Test Department, Laibach, SPK), totiž zněly každá úplně jinak.

Když Throbbing Gristle v roce 1981 ohlásili "konec mise", zdálo se to být definitivní. Všichni čtyři členové rozjeli vlastní úspěšné projekty – duo Chris & Cosey, Coil (Christopherson), Psychic TV (Genesis P-Orridge) – a Throbbing Gristle vstoupili do říše legend. V novém tisíciletí se ale probudili k životu prvotřídními alby TG Now a Part Two: The Endless Not. Obě kolekce jsou neobyčejně chytlavé, bez ostrých hran, a zúročují to, co jednotliví členové TG získali a rozvíjeli na svých oddělených cestách. Throbbing Gristle třetího tisíciletí se nesnaží navazovat tam, kde skončili na počátku osmdesátých let, a vydávají se zcela novými, současnými cestami.