Tom Waits - Real Gone

Album Real Gone zůstává ve stínu Waitsových vrcholných zářezů a bývá považováno za důkaz tápání stárnoucího barda. Nesdílím tenhle názor. Podle mě je to deska možná méně nápadná, ale rozhodně ne bezradná. Zatímco v případě Mule Variations Waits předložil vzorkovnici snad všech svých tváří a poloh, na Real Gone vyráží do pole s podstatně lehčí výzbrojí. Nahrávka je nečekaně zvukově konzistentní, důraz klade na strunné nástroje - kytary, basu, banjo v různých stupních zkreslení - , zatímco piano tentokrát úplně chybí.

Zároveň mám pocit jakoby se v souladu se směřováním Waitsova soukromého života jeho hudba stávala víc "venkovskou". V baladičtějších písních (Sins of My Father, Dead and Lovely, Trampled Rose, Day After Tomorrow) už splín nemá podobu zakouřeného popůlnočního baru se sbírkou bizarních postaviček, ale evokuje spíš prachem ulepený dusný podvečer na zápraží farmářské usedlosti. To má zřejmě na svědomí právě ten veskrze kytarový sound alba.

Více folkových chvilek ale zdaleka nevytěsňuje Tomovo typické brutální "rachocání", zdeformované vokály, experimentální rytmické řežby. I takových kousků je tu dost a dost. Hned úvodní Top of the Hill přináší překvapení v podobě scratchingu a beatboxu, v následující Hoist That Rag je kapelníkovo vytí podpíráno surovým perkusivním rachotem na kubánský způsob jakoby Buena Vistu někdo poslal zahrát na šrotoviště. Beefhaertovsky zdivočelé geny přijdou ke slovu ještě třeba v Metropolitan Glide, Baby Gonna Leave Me i jinde.

Hlavním strůjcem dominantních kytarových zvěrstev je opět osvědčený Marc Ribot, u basy se střídají Larry Taylor z Canned Heat a Les Claypool z Primus, nováčkem ve Waitsově smečce není ani Claypoolův někdejší kolega "Brain" Mantia zodpovědný za většinu rytmického harampádí. Společně s dalšími kumpány stvořili album velmi soudržné, rockově šťavnaté, folkově melancholické i industriálně řinčivé, ale především plné dalších výborných písní, jejichž kvality se ani tentokrát pod tou hrubozrnnou zvukovou krustou neztratí. Tom Waits opět trochu jinak a opět skvěle.