70 %
Bloc Party - Anatomy of a Brief Romance
Bloc Party zněli, jako kdyby někdo vzal indie rock a smazal všechny jeho hranice. Energická a trochu nervózní hudba k anglické formaci...
60 %
Tove Lo - Estrus
Tove Lo s albem, jehož vznik provázela značná rozpolcenost. Po tanečním EP "HEAT" s SG Lewisem chtěla znovu začít psát, jenže jí to...
90 %
Bonobo - Distance In Static
Simon Green alias Bonobo na nové desce nebalí svou minulost do žádných nostalgických balíčků. Místo toho si z ní vzal jednotlivé...
90 %
Zrní - LOVE YOU LOVE YOU
Zrní je trochu jako "Cesta" Cormaca McCarthyho. Je v ní naděje, že nikdy není pozdě začít odznova. Nezastírá, že žijeme v komplikované...
70 %
Charli XCX - Music, Fashion, Film
Taylor Swift a její (na našem serveru chladně přijatá) jedenáctá řadovka "The Tortured Poets Department"? Na vrcholu žebříčku nejlépe...
80 %
Shinedown - EI8HT
Agrese, přepjatý zpěv, monumentální refrény a minimum balad. Právě to jsou věci, které si s osmou deskou amerických rockerů Shinedown...
24.05.2022 - 10:59 | Acid3P
Páni, tak toto je jazda! Underworld zo seba vyžmýkali posledné zvyšky energie a nápadov a je z toho opäť neuveriteľný elektronický zážitok. Po prvých štyroch skladbách, kde hit strieda hit a do hlavy zavŕtajúci sa popevok si poviete, že toto bude klubový album desaťročia, potom však príde obligátne spomalenie a chill outové intermezzo aby vám ku koncu odpálili dekel dve posledné skladby, po ktorých s vyplazeným jazykom skonštatujete: Underworld to opäť dokázali! (btw. aby toho nebolo málo, tak v roku 1999 vyšli aj ďalšie fantastické britské elektronické albumy od Leftfield, Groove Armada, Chemical Brothers a ku tomu ešte spoza mláky Mobyho neprekonateľný Play)
03.12.2014 - 17:13 | blueskin
Lidé, kterým se toto líbí
strom-zprvní album, které od daného umělce slyšíte, mívá tendenci vyčnívat pro vás navždy z jeho diskografie, byť by obsahovala sebevíc hodnotnějších kousků. mám pocit, že jsem to s beaucoup fish trefil celkem dobře. v pořadí pátá deska underworld (třetí s darrenem emersonem) vyšla tři roky po trainspottingu a tedy i obrovském úspěchu skladby born slippy nuxx. ten tlak na naplnění očekávání, které do kapely kdekdo vkládal, musel být obrovský, underworld se s ním ale dokázali se ctí vyrovnat a boyleovský impulz přetavili v jednu z nejlepších nahrávek své kariéry. ať už si albem pouštíte v kuse, nebo si z něj vybíráte jen pár konkrétních skladeb, působí věci z beaucoup fish jako dokonalý odraz doby, v níž vznikaly. doby, která pomalu přestávala přát velkým kapelám všech možných žánrů a která postupně směřovala k velkému internetovému třesku na přelomu milénia, po kterém už v hudebním světě nezůstal kámen na kameni. stačí si jen za sebou pustit taneční energií kypící tracky jako shrudder/king of snake či moaner a pomalejší, melancholické kousky typu winjer či something like a mama. právě tyhle kontrasty mám na underworld asi nejraději a proto mi tak nesedí jejich pozdější tvorba, která jako by zploštila roviny, na kterých kapela tradičně operovala.