Uriah Heep - Demons And Wizards
Tracklist
- The Wizard 2:59
- Traveller In Time 3:26
- Easy Livin' 2:37
- Poet's Justice 4:14
- Circle Of Hands 6:27
- Rainbow Demon 4:30
- All My Life 2:46
- Paradise / The Spell 12:41
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Ve čtvrtém roce své existence už mohou Uriah Heep směle prohlašovat, že kopou první ligu. Mají vlastní zvuk, který sice ústřední rolí kytarově-klávesových dialogů vykazuje příbuznost s Deep Purple, je ale o poznání méně hřmotný. Mick Box a Ken Hensley předvádějí příkladnou dělbu práce. Jejich nástroje se vynalézavě dělí o prostor, ale v pravou chvíli táhnou za jeden provaz jako třeba v největším hitu desky Easy Livin', prajednoduchém ale efektním boogie, jehož přímočarý tep dráždivě rozechvívají právě Hensleyho klávesy.
Trochu pokleslá fantasy poetika, která se v budoucnu stane inspiračním napajedlem pro nesčetné metalové spolky, na nás jukne hned z obalu desky, ale ovlivňuje i hudbu samotnou. Heroický patos proniká především do baladických kusů jako The Wizard (tady přispěl sólovým vokálem ve skupině krátce působící baskytarista Mark Clarke) nebo Circle of Hands, melodie jsou nadýchané a okázalé, bluesové špíny už téměř úplně zbavené. Přesto písně neztrácejí dravý hardrockový říz (Easy Livin', Poet's Justice, zatěžkaná Rainbow Demon, převážně kytarová All My Life), mají velmi vyrovnanou úroveň a šikovně balancují mezi překombinovaností a banalitou.
Hlas Davida Byrona je určitě z klasického hardrockového čtyřlístku ten nejvymydlenější, ale umí pracovat s dynamikou, s manýrami šetří a k danému stylu sedí dokonale. Snad jen ty občasné falzetové sbory už dnes znějí poněkud zastarale a nadbytečně. Obligátní nakročení... číst dále
řadové album
1972
80 %
další alba
78.89%
90.00%
64.00%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
11.11.2020 - 12:21 | Meca76
Démoni a čarodejníci skutočne dostali tento parník s názvom Uriah Heep pevne na svojej ceste k úspechu v hviezdnej a vynikajúcej kariére. Ako sa ukazuje, pokračuje to až do súčasnosti, a pritom už prešla veľmi dlhá cesta vo veľmi krátkom čase. Od niektorých novinárov, ktorí chcú spáchať samovraždu kvôli zlej kvalite tejto skupiny na začiatku, až po veľkú chválu za tento album.
27.01.2020 - 12:08 | vmagistr
Uriah Heep během jara roku 1972 začali pracovat na vyšlapávání nové cestičky ke svým věrným posluchačům, neboť koketerie s progresivním rockem se v jejich podání z větší části stala minulostí. S novou rytmikou kapela konsolidovala svou do budoucna nejznámější sestavu a zakrátko vypustila do světa desku Demons and Wizards - možná vůbec nejlepší písničkové dílo v historii Uriah Heep.
Zvuk kapely se oproti těžkotonážnímu rocku na Look at Yourself pročistil a došlo ke snížení průměrné délky skladeb, instrumentální rozevlátost navíc začala ustupovat sevřeným písničkovým tvarům. Za takové konstelace se hity "na první dobrou" hledají daleko snáz, přičemž Demons a Wizards jich obsahují hned několik. Easy Livin' ještě svou aranží částečně čerpá z tvrdosti předchozí desky, už ale bez košatých instrumentálních předělů, úvodní The Wizard pak navazuje na melodičnost rok staré Lady in Black ze Salisbury. Závěrečný a nejdelší příspěvek The Spell se noří do pohádkově zasněné atmosféry, kterou tehdy Uriah Heep uměli navodit jako nikdo jiný. Druhý rozsáhlejší kousek Circle of Hands taky není žádná skotačivá divočina - ústřední klávesový riff si možná něco málo vypůjčil ze skladby The Court of the Crimson King od King Crimson.
Živostí v melodii i aranži naopak vyniká Traveller in Time, kde si obzvláště vychutnávám osobitý styl hry nového muže u baskytary Garyho Thaina. Sekané kytarové riffy a trošku syrového sólování přináší melodicky ne úplně výrazný příspěvek Poet's Justice, do hammondkové osudovosti se naopak noří zatěžkaný Rainbow Demon. U kratičkého kousku All My Life mi v jeho druhé části dost vadí Byronovy přeexponované vokální ztřeštěnosti, které mi spíš než jako přirozený "odvaz" zní trapně. A i v jiných skladbách to ve vysoko vedených doprovodných vokálech dost skřípe (například The Wizard a odpudivé tremolo v refrénu).
I přes zmíněné vokální výtky považuji desku Demons and Wizards za zásadní album jak celé diskografie Uriah Heep, tak také britského hardrocku, který vykročil na jinou cestu než rock progresivní. Čtyři a půl hvězdičky zaokrouhlené nahoru pro album, kterým si Uriah Heep na několik dalších let pro svou tvorbu postavili pomyslné mantinely. Lepší než tady už pro mě v sedmdesátých letech nikdy nebudou.
Recenze již zveřejněna na www.progboard.com