Various Artists - Punk Goes Pop 5

Pro ty z vás, kteří se s kompilační nahrávkou "Punk Goes..." třeba nikdy nesetkali, pár úvodních slov. Jde o dlouhodobý projekt menšího amerického vydavatelství Fearless Records, který má za cíl jediné - vydělat... ehm, nabídnout kolekci známých písní přezpívanou jinými interprety. O punk(rock) sice dnes na kompilačkách zavadíte jen v názvu, ale k tomu se ještě dostaneme.

"Punk Goes Pop 5" je už třináctým dílem řady, která od roku 2000 vycházela i v dalších variacích ("Punk Goes Metal", "Punk Goes 80's", "Punk Goes 90's", "Punk Goes Acoustic I a II", "Punk Goes Crunk", "Punk Goes Classic Rock", "Punk Goes X"). Udržet při životě se ale podařilo pouze popové předělávky, a tak i přes upadající zájem ze strany posluchačů vyšel v listopadu pátý díl "Punk Goes Pop". A jak to tak v posledních letech bývá, něco se povedlo, ale většina ne.

Dlouhodobější problém série je v tom, že punkrock, na kterém stavěla v počátku, se z ní prakticky ztratil. Fearless dnes k natáčení zve primárně všemožné kór a elektro projekty, které jsou momentálně trendy, ale jejichž hudební kvalita se mnohdy limitně blíží nule. Buďme ale korektní, čas od času mezi paskvily uvízne i poslouchatelná kapela. Takovou jsou Mayday Parade, které už je možno pasovat na matadory kompilací "Punk Goes..." a jimž i tentokrát moc sluší do poprocku stylizovaná, kytarová předělávka hitu "Somebody I Used To Know" od belgicko-australského muzikanta Gotyeho.

Kdo z koho vlastně tentokrát? Mezi přezpívanými popovými umělci/skladbami najdete třeba Maroon 5 s jejich aktuálním hitem "Payphone", "Boyfriend" Justina Biebera, "Grenade" Bruna Marse, nechybí ani Coldplay se svým singlem "Paradise" nebo velký šlágr kanadské hvězdičky Carly Rae Jepsen "Call Me Maybe". Na třináctistopém tracklistu je ale i Jacksonova "Billie Jean", kterou důstojně zvládli Breathe Carolina.

Tři nejslušivější Punk Goes Pop kabáty

Mezi to lepší na albu patří mimo zmíněných Breathe Carolina a Mayday Parade snad ještě Memphis May Fire, kteří pořádně dupli na Bruna Marse, nebo Craig Owens, jehož verze "Paradise" je milá, ne však nepodobná originálu. Na druhou stranu chudák Jepsen, ta se musí na zlatém poníkovi obracet, jestli slyšela, co z jejího současného superhitu udělali screameři Upon This Dawning. Takovým Enter Shikari stačily jen španělky, aby ze stejné písně vytvořili i s trochou recese o moc příjemnější zážitek.

"Punk Goes Pop 5" dominuje screamo a elektronika. Pokud podobné charakteristiky v hudbě nevyhledáváte, deska je pro vás zbytečná. Ona je vlastně zbytečná i pro ty, kteří téhle hudbě holdují. Ale najdou se na ní určitě i věci, které netrhají uši. Celkově jde o dost kontrastní produkt. Navíc nechápu, jak to že na něm může chybět fenomenální žokej Psy nebo One Direction.