Wohnout - Laskonky a kremrole

Ještě nedávno zajímavý objev naší scény, nyní už dlouhohrající skupina, které právě vychází osmé album, přičemž od toho debutového již uplynulo neuvěřitelných patnáct let. Za tu dobu se pánové českým fanouškům vryli pod kůži a svou originální tvorbou si vybudovali přední místo na scéně. A to i přesto, že poslední desky již nedosahovaly kvalit prvních tří počinů. Ovšem vyjma minulé řadovky "Našim klientům", která překvapila i posluchače, co už nad tvorbou bratrů Homolů dávno zlomili hůl. Klienti zastihli Wohnouty v nebývalé formě a po rozpačitém (a zřejmě nejslabším) albu "Karton veverek" se pomyslně vrátili zpět mezi nejoriginálnější tuzemské formace. Navážou na úspěch svým aktuálním počinem nazvaným "Laskonky a kremrole"?

Jednou z předností minulé studiovky byla dobrá ruka při výběru hostů (například Tomáš Hajíček či Márdi). I tentokrát se jich pár objeví. Konkrétně Vojta Lavička, Xavier Baumaxa a Marek Eben (ten tu bohužel jen promluví). Nejvýrazněji působí Baumaxa, na kterého vsadili v písni "Kretén": jeho přednes je nejen vtipný, ale patří k nejzapamatovatelnějším momentů celé desky: "Vadí mi, když se se mnou zpíváš, vadí mi, když na mě tančíš, nesnáším, když na konci tleskáš, jsem účinkující, strašnej kretén."

Mnohé o novince prozradí i prohlášení Honzy Homoly: "Chtěli jsme udělat písničky stručný a srozumitelný, žádný intelektuální výlevy mezi řádky či instrumentální orgie." A nelze nesouhlasit. Jak po textové, tak po hudební stránce je kolekce velmi přímočará, bez hlubších témat a instrumentálních kreací. Co ale Wohnoutům nemůžete upřít, je jejich muzikálnost, kterou by jim mohla závidět celá řada kolegů. Příkladem budiž "LSD", "Díky moc" nebo "Barbíno", přičemž poslední jmenovaná opravdu baví svým textem: "Když mi říkáš má paní, co tě trýzní, co tě trápí, schovám hlavu do dlaní, že jsi si nenalakovala drápy. Že ti moucha v kapučínu, že koloušek měl zas rýmu, že ti došly bonbóny, já chtěl bych mít tvoje problémy, já chtěl bych mít tvoje problémy, chtěl bych mít tvoje problémy." Kde hledal Honza Homola inspiraci, je asi každému více než zřejmé. Nejkrásnější a trochu melancholickou písní je "Vltava", která právě svou netypickostí pro repertoár kapely zaujme ve výsledku nejvíce.

Hitovým potenciálem disponuje "Fanynka", která si zaplave nejen na hlavách příznivců, ale i na koncertním playlistu budoucího turné. Text je (jak jinak) opět vtipný, i když by se mu dala vytknout přílišná triviálnost. Ale stejně jako zbytek laskonek v sobě nese poselství v podobě zábavy, nadhledu a pozitivní nálady. Po poslechu novinky ji špatnou totiž mít snad ani nemůžete. A pokud jste nebyli v optimální pohodě před zasunutím disku do přehrávače, po skončení závěrečné titulní písně už se budete jenom usmívat, či dokonce tančit po bytě.

Wohnouti natočili pro ně klasickou desku, která neurazí ani nenadchne. Ale hlavně že se u ní posluchač baví. A o to přece jde především.