The Young Gods - Everybody Knows

Už tři roky neplatí, že The Young Gods jsou jedinou kytarovkou bez kytar. Stejnou dobu nejsou triem, nýbrž kvartetem. Před natáčením výběrového alba "Knock On Wood", které platí za jednu z nejsugestivnějších bestofek posledních let, se Young Gods nejen rozrostli, ale konečně přestali se samplováním kytar a začali na ně vybrnkávat. V podobném duchu se nese i aktuální nahrávka, která je oproti devatenáct let starému kultu "T.V. Sky" totální antihitový ambient, jenže o honění si trika v hitparádách u koncepčních desek přece nejde.

Kdyby nebyly garážové modly The Black Box Revelation z Vlámska, ale z ostrovů, šéfovaly by dneska indie průmyslu. Kdyby jejich krajané The Subs pocházeli z Berlína, vdechli by život tamní, v kómatu odpočívající elektronice a stali by se celosvětovou ikonou hipsterů. Kdyby se nedusili Houpací koně v Ústí, neskončila by kytarová hitovka "Am I The Only One" na labském dně a za "Hotel Palace" by měli Anděla. A ne jednoho. A konečně, kdyby Švýcaři The Young Gods uctívali Alžbětu II., nalezli bychom tolik hledaný hudební symbol postmoderní doby (myšleno v dobrém). Zkrátka, Young Gods doplácejí na svůj původ, který je staví do role exotů. Přece jen, kolik znáte světově úspěšných švýcarských interpretů?

A přitom je jejich nadčasová produkce tak hravá, že ji nelze oposlouchat. I nové album "Everybody Knows" s každým poslechem hoří, jen plameny tentokráte spatřit nelze. Rozumějte, hity scházejí. Ale komu?

Jak již cover desky napovídá, "Everybody Knows" je anonymní nahrávkou pro anonymní lidi v anonymním městě. Koncepce je jasná - ztrácení a nacházení se. Ať už v prostoru, nebo v sobě samém. Křehkost smutných ambientních skladeb "Two To Tango" nebo "Aux Auges" se ztrácí v e-pankové hravosti "No Land's Man" a "Tenter le Grillage", aby se po několikátém poslechu zase objevila. A naopak.

Je obdivuhodné, jak dlouho si progresivní, hypnotičtí a v neposlední řadě charismatičtí Young Gods drží stabilní a vysokou výkonnost. Tři dekády na vrcholu a po vydání "Everybody Knows" nelze o žádném ústupu ze slávy (byť lokální) hovořit. Všechno zlé je pro Čechy dobré, protože díky tomu, že se Švýcaři nikdy nestali světovými hvězdami, zahrají i na maloměstech, jako je Valašské Meziříčí, Brno, Trutnov, Jablonec, Ústí nebo Praha.