Zola Jesus - Versions

Ona to ale myslela dobře. Zola Jesus je umělkyně, o tom žádná. Je mladá, má talent, kterého si cení posluchači i kritika, hraje po muzeích a paktuje se s vážnými váženými muzikanty. Ten poslední pakt, ze kterého vzešla její čtvrtá řadová deska "Versions", ale nakonec až tak nevyšel.

A přitom nápad to není vůbec špatný. Vždycky když kdokoliv vydá desku s orchestrem, je v tom něco magického. I když často kýčovitého. Zola do orchestru nešla. Stačilo jí smyčcové kvarteto Mivos Quartet a producentský dohled J. G. Thirlwella. Vzala osm starších skladeb, přihodila jednu novou a společnými silami to všichni nahráli na čtyřicetiminutovou kolekci. Někde na té cestě se ale jaksi vytratila ta zmíněná magie, což má pro výsledek fatální význam.

Možná za to můžou ty přesahy k elektronice. Úvodní, striktně smyčcová "Avalance (Slow)" je totiž fakt krásná. Něžná, skvěle rozepsaná a citlivě zazpívaná. Zola Jesus má charakteristický vokál, který v dynamičtějších polohách nemusí znít libě každému, tady jsou ale jen ty klidné polohy a výsledek je opravdu povedený. Následující "Fall Back" má tu výhodu, že byla psaná s vědomím finální úpravy, ještě i při "Hikikomori" se zdá být všecko v pořádku, což je ale zase tím, že smyčce hrály podstatnou roli i v originálu.

Už při "Run Me Out" se ale začíná dostavovat jakýsi pocit nudy, který v následující "Seekir" doplní pocit, že je něco špatně. A není to jen tím, že tady znějí ty tupé elektronické bicí. Ten potenciál, který spojení Zoly Jesus s J. G. Thirlwellem nabízelo, byl obrovský a mnohými netrpělivě očekávaný. Jenomže namísto vnímání přidané hodnoty, kterou smyčce většinou dávají, zní deska v tomhle okamžiku spíš, jako by jí něco chybělo.

Možná to je ve finále nešťastným výběrem materiálu, možná to mělo být jen ípíčko. Ano, i přes ten čas, úsilí a finance, které do toho všichni vložili. Takhle zůstává "Versions" nahrávkou, kterou člověk po čase přestane vnímat. Ano, i přes ten čas, úsilí a finance, které do toho všichni vložili. Není moc příležitostí, kdy si tu desku pustit. Není moc příležitostí, kdy mít chuť si tu desku pustit. A uvnímat ji vcelku. A to je dost škoda.