90 %
Still Corners - Dream Talk
Still Corners na své šesté řadovce se snovou tematikou.
Sny jsou zajímavým fenoménem, který nám mnohdy dokáže pořádně zamávat s...
50 %
Mirai - TOMODACHI
"Dopis" naznačoval, že Mirai sice hledají jiný zvuk, rozhodně se ale neodpoutali od pohnutek plodit skladby, které budou komerčně...
70 %
Sum 41 - Heaven :x: Hell
Ačkoliv Sum 41 nastřádali nepřeberné množství hitů, žádné z jejich alb není bezchybné a napěchované silným materiálem po celou dobu...
80 %
Beyoncé - Act II: Cowboy Carter
"Lemonade" z roku 2016 ukázala, že s Beyoncé si není radno zahrávat. Na multižánrové album tehdy umístila mimo jiné countryovou píseň...
80 %
Sheryl Crow - Evolution
V roce 2019 vydaná "Threads" měla být poslední dlouhohrající kolekcí Sheryl Crow. Sbírku duetů, předělávek a spoluprací s muzikanty...
02.03.2017 - 15:49 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Další ze vzpomínek na úžasný rok 1996. Po přečtení recenze na čtyřicetiminutovou deathmetalovou skladbu začalo horečné shánění - nakonec se mi podařilo sehnat originální kazetu. A začalo velké objevování.
Člověk by si možná myslel, že když má před sebou takový epický kus metalu, začne se nějakým intrem nebo něčím pozvolnějším. Tady se ovšem začne pěkně zostra skvělým ústředním riffem (rovnou začne i zpěvová linka) - ten se proplétá celou skladbou jako určitý leitmotiv a opravdu stojí za to. Když už nic jiného, tak tenhle riff zůstane v hlavě posluchače zaseknutý určitě.
Pochopitelně se celou dobu jen neseká a nekřičí. Skladbou se prolínají i čistě zpívané pasáže doprovázené nezkreslenými kytarami a decentními klávesami. Tady velice kvituji, že se syntezátory docela šetří, i když by k tomu monumentálnoct celého kusu mohla svádět, a prakticky všechno stojí a padá s kytarami. Mimochodem v kytarových sólech (a mnoha vokálech) Danovi Swanöovi vypomohl mladý talent, jistý Mikael Akerfeldt. Mluvíme-li v kontextu Crimson o deathmetalu, jde (pochopitelně) o jeho švédskou mutaci s velkým příklonem k melodiím, jak v riffech a sólech, tak i ve zpěvových linkách a daly by se tu najít paralely s právě vznikající tzv. göteborskou školou. Zároveň zde vyplouvá na povrch jiný velký inspirační zdroj Dana Swanö: progresivní rock (slyš jeho pozdější sólovku Moontower). Smícháním těchto dvou základních ingrediencí vznikla velice zajímavá sloučenina, která určitě zaslouží pozornost i dnes. Byť po produkční stránce už nahrávka mírně zastarala, obsah je stále svěží.