70 %
Charli XCX - Music, Fashion, Film
Taylor Swift a její (na našem serveru chladně přijatá) jedenáctá řadovka "The Tortured Poets Department"? Na vrcholu žebříčku nejlépe...
80 %
Shinedown - EI8HT
Agrese, přepjatý zpěv, monumentální refrény a minimum balad. Právě to jsou věci, které si s osmou deskou amerických rockerů Shinedown...
70 %
Adéla - PRIMA
Slovenská rodačka ADÉLA už dávno nepůsobí jen jako kuriozita z Netflixu. Zpěvačka, na kterou mohou být doma právem pyšní i lidé,...
90 %
The Warning - Everything’s Falling
The Warning už dávno nejsou jen ty tři sestry z Mexika, které se vyznají v tvrdé hudbě. Daniela, Paulina a Alejandra Villarrealovy míchají...
80 %
Interpol - This Mirror Weighs a Ton
Interpol na to šli jinak. Daniel Kessler stále sází na svoje napjaté kytarové linky, Sam Fogarino dál ve svých paličkách drží rytmus a...
70 %
Ellie Goulding - I Know Too Much
Ellie Goulding před třemi lety o "Higher Than Heaven" otevřeně mluvila jako o své nejméně osobní nahrávce. Tehdy jí takový přístup...
03.10.2021 - 12:55 | jaryn
Nejvíce se divím, že deska vůbec mohla vyjít. Už si ani nepamatuju, byla-li doba před dvaceti lety méně "korektní" než dnes, ale asi byla... Je to rozhodně originální počin, který ocení možná nejvíc lidé z Ostravska. Samotné texty by myslím obstály i samostatně jakožto samorostlé a trošku neučesané básně.
16.02.2012 - 14:52 | Akana
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Buty a koncepční album? To nemohlo dopadnout nijak "normále". Právě za tu koncepci a za její textové zpracování jim vysekávám poklonu. Konečně se někdo na Romy/Cikány dívá bez černobílého zjednodušování. Neposílají je do Kanady jako skvrnu národa ale ani z nich nedělají romantické objekty charitativních choutek některých salónních humanistů. Buty jdou na věc se smyslem pro realitu, nekorektně, bez pokrytectví a hlavně se svým tradičním ujetým humorem. Klady i zápory, všechno je na jedné hromadě, takže album může teoreticky popudit obě strany včetně Romů samotných. Naopak ideální stav by byl, kdyby se tomu všichni prostě zasmáli. Minimálně Pastrňákův zpěv, často imitující cikánskou intonaci i přízvuk, k tomu vybízí. Co se týče hudby samotné, už tolik nadšený nejsem. Buty zase (víc než na Kapradí) všežravě přeskakují ze žánru do žánru, ale zdá se, že nápadů začalo ubývat. S vyjímkou excelentní Duj duj duj tu nenacházím píseň, která by mě opravdu rozebrala, což na předchozích deskách nebyl problém.