80 %
Phoebe Bridgers - Lost Weekend
Taylor Swift i neustálý zájem médií o její osobní život. Mezitím ale Phoebe Bridgers také přišla o otce a na čas se z veřejného...
90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Dagny - Dancefloor Erotica
recenzi desky "Elle" psal, že se Dagny hudebně nijak dramaticky nevyvíjí, zároveň jsem dodával, že vlastně není kam a proč. Její...
80 %
Loathe - A Stranger to You
Loathe v únoru 2020 vydali "I Let It In and It Took Everything", nikdo ještě netušil, jak dokonale jejich hudba zapadne do atmosféry...
80 %
The Strokes - Reality Awaits
The Strokes už dávno nemají potřebu někomu dokazovat, že patří mezi nejdůležitější rockové kapely posledních pětadvaceti let. Jejich...
90 %
Vypsaná fiXa - Ideál
Vypsaná fiXa vydala jedenáctou desku čtyři roky po "Kusech radosti", za které získala Cenu Anděl v kategorii Kapela roku. Novinka přesně...
03.10.2021 - 12:55 | jaryn
Nejvíce se divím, že deska vůbec mohla vyjít. Už si ani nepamatuju, byla-li doba před dvaceti lety méně "korektní" než dnes, ale asi byla... Je to rozhodně originální počin, který ocení možná nejvíc lidé z Ostravska. Samotné texty by myslím obstály i samostatně jakožto samorostlé a trošku neučesané básně.
16.02.2012 - 14:52 | Akana
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Buty a koncepční album? To nemohlo dopadnout nijak "normále". Právě za tu koncepci a za její textové zpracování jim vysekávám poklonu. Konečně se někdo na Romy/Cikány dívá bez černobílého zjednodušování. Neposílají je do Kanady jako skvrnu národa ale ani z nich nedělají romantické objekty charitativních choutek některých salónních humanistů. Buty jdou na věc se smyslem pro realitu, nekorektně, bez pokrytectví a hlavně se svým tradičním ujetým humorem. Klady i zápory, všechno je na jedné hromadě, takže album může teoreticky popudit obě strany včetně Romů samotných. Naopak ideální stav by byl, kdyby se tomu všichni prostě zasmáli. Minimálně Pastrňákův zpěv, často imitující cikánskou intonaci i přízvuk, k tomu vybízí. Co se týče hudby samotné, už tolik nadšený nejsem. Buty zase (víc než na Kapradí) všežravě přeskakují ze žánru do žánru, ale zdá se, že nápadů začalo ubývat. S vyjímkou excelentní Duj duj duj tu nenacházím píseň, která by mě opravdu rozebrala, což na předchozích deskách nebyl problém.