80 %
Mastodon - Marrow Deep
Mastodon si už vybudovali pověst heavymetalové veličiny. Málokdy ale kapela z Atlanty, svébytně kroužící mezi progresivním rockem,...
70 %
Bloc Party - Anatomy of a Brief Romance
Bloc Party zněli, jako kdyby někdo vzal indie rock a smazal všechny jeho hranice. Energická a trochu nervózní hudba k anglické formaci...
60 %
Tove Lo - Estrus
Tove Lo s albem, jehož vznik provázela značná rozpolcenost. Po tanečním EP "HEAT" s SG Lewisem chtěla znovu začít psát, jenže jí to...
90 %
Bonobo - Distance In Static
Simon Green alias Bonobo na nové desce nebalí svou minulost do žádných nostalgických balíčků. Místo toho si z ní vzal jednotlivé...
90 %
Zrní - LOVE YOU LOVE YOU
Zrní je trochu jako "Cesta" Cormaca McCarthyho. Je v ní naděje, že nikdy není pozdě začít odznova. Nezastírá, že žijeme v komplikované...
70 %
Charli XCX - Music, Fashion, Film
Taylor Swift a její (na našem serveru chladně přijatá) jedenáctá řadovka "The Tortured Poets Department"? Na vrcholu žebříčku nejlépe...
03.10.2021 - 12:55 | jaryn
Nejvíce se divím, že deska vůbec mohla vyjít. Už si ani nepamatuju, byla-li doba před dvaceti lety méně "korektní" než dnes, ale asi byla... Je to rozhodně originální počin, který ocení možná nejvíc lidé z Ostravska. Samotné texty by myslím obstály i samostatně jakožto samorostlé a trošku neučesané básně.
16.02.2012 - 14:52 | Akana
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Buty a koncepční album? To nemohlo dopadnout nijak "normále". Právě za tu koncepci a za její textové zpracování jim vysekávám poklonu. Konečně se někdo na Romy/Cikány dívá bez černobílého zjednodušování. Neposílají je do Kanady jako skvrnu národa ale ani z nich nedělají romantické objekty charitativních choutek některých salónních humanistů. Buty jdou na věc se smyslem pro realitu, nekorektně, bez pokrytectví a hlavně se svým tradičním ujetým humorem. Klady i zápory, všechno je na jedné hromadě, takže album může teoreticky popudit obě strany včetně Romů samotných. Naopak ideální stav by byl, kdyby se tomu všichni prostě zasmáli. Minimálně Pastrňákův zpěv, často imitující cikánskou intonaci i přízvuk, k tomu vybízí. Co se týče hudby samotné, už tolik nadšený nejsem. Buty zase (víc než na Kapradí) všežravě přeskakují ze žánru do žánru, ale zdá se, že nápadů začalo ubývat. S vyjímkou excelentní Duj duj duj tu nenacházím píseň, která by mě opravdu rozebrala, což na předchozích deskách nebyl problém.