90 %
Tata Bojs - V původním snění
Na jedenáctou řadovku Tata Bojs jsme si museli počkat téměř šest let. Odehrálo se mnohé, přesto "V původním snění" navazuje...
70 %
Madison Beer - Locket
Madison Beer na své fanoušky novou hudbu zrovna nechrlí. Pilotní singl, taneční pecka "make you mine", která pozvedla nejedno obočí,...
70 %
Mika - Hyperlove
Mika byl vždycky tak trochu úkaz. Od dob, kdy nám v "Grace Kelly" oznámil, že dokáže být čímkoliv, co si budeme přát, se stal synonymem...
80 %
Clawfinger - Before We All Die
Po osmnácti letech se švédští veteráni Clawfinger vracejí s albem "Before We All Die" - ostrým, politicky nabitým a sebevědomým...
80 %
Michal Hrůza - Kouzlo samoty
Michal Hrůza si pro své fanoušky připravil nové album po pěti letech. Naplnil ho autentickými příběhy a bezprostředními emocemi....
80 %
Silversun Pickups - Tenterhooks
Silversun Pickups fungují už od roku 2000. Když se Nikky Monninger a Brian Aubert potkali v roce 1994 během letu z LA do Londýna, bylo jasné,...
03.10.2021 - 12:55 | jaryn
Nejvíce se divím, že deska vůbec mohla vyjít. Už si ani nepamatuju, byla-li doba před dvaceti lety méně "korektní" než dnes, ale asi byla... Je to rozhodně originální počin, který ocení možná nejvíc lidé z Ostravska. Samotné texty by myslím obstály i samostatně jakožto samorostlé a trošku neučesané básně.
16.02.2012 - 14:52 | Akana
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Buty a koncepční album? To nemohlo dopadnout nijak "normále". Právě za tu koncepci a za její textové zpracování jim vysekávám poklonu. Konečně se někdo na Romy/Cikány dívá bez černobílého zjednodušování. Neposílají je do Kanady jako skvrnu národa ale ani z nich nedělají romantické objekty charitativních choutek některých salónních humanistů. Buty jdou na věc se smyslem pro realitu, nekorektně, bez pokrytectví a hlavně se svým tradičním ujetým humorem. Klady i zápory, všechno je na jedné hromadě, takže album může teoreticky popudit obě strany včetně Romů samotných. Naopak ideální stav by byl, kdyby se tomu všichni prostě zasmáli. Minimálně Pastrňákův zpěv, často imitující cikánskou intonaci i přízvuk, k tomu vybízí. Co se týče hudby samotné, už tolik nadšený nejsem. Buty zase (víc než na Kapradí) všežravě přeskakují ze žánru do žánru, ale zdá se, že nápadů začalo ubývat. S vyjímkou excelentní Duj duj duj tu nenacházím píseň, která by mě opravdu rozebrala, což na předchozích deskách nebyl problém.