Ale střih - dvacet let poté se LP zase začínají vracet do obliby, proto je zapotřebí koupit nový gramofon. Dekádu na to vychází ve vinylové reedici i album, které člověk poprvé spatřil právě pod prskavkami stromečku. Letí to - a "Hurikán" slaví neuvěřitelných čtyřicet let.
Cestu k němu neměl zpěvák vlastním jménem Václav Janda nijak umetenou. Přes amatérskou skupinu Pacifik se po přestěhování do Prahy dostal k Prototypu. Kapelníkem byl jistý Pavel Petráš, basový kytarista, který nedlouho předtím působil chvíli i u Olympicu - období kolem jeho nahrávky "Marathon" nedávno připomněla jiná recenze.
Od první studiové nahrávky v podobě duetu s Evou Olmerovou "Já mám naštěstí pár přátel" uteklo dalších předlouhých sedm let, než vyšel tento bez přehánění popový klenot. A proč klenot? Zpěvák populární hudby přirozeně skládá a hraje písničky pro co největší počet lidí. Chce mít hlavně hity a těch mezi čtrnáctkou skladeb, obsažených v základní verzi studiovky, najdeme minimálně šest - a populární zůstávají dodnes.
Počítejte se mnou: kromě titulní písně je to "Žít jako kaskadér", "Snad jsem si jí měl všímat víc", "Hráli jsme kličkovanou", "Všechno na Mars" a seriálová "Oheň voda, vítr". A ani další položky nepředstavují žádnou vatu - kompozičně ani textařsky. Stačí si poslechnout například "Ostrovy", jejich klip si můžete přehrát v článku výše. "Rokenrol je můj kamarád" zase dává vzpomenout na bigbítové... číst dále
Ale střih - dvacet let poté se LP zase začínají vracet do obliby, proto je zapotřebí koupit nový gramofon. Dekádu na to vychází ve vinylové reedici i album, které člověk poprvé spatřil právě pod prskavkami stromečku. Letí to - a "Hurikán" slaví neuvěřitelných čtyřicet let.
Cestu k němu neměl zpěvák vlastním jménem Václav Janda nijak umetenou. Přes amatérskou skupinu Pacifik se po přestěhování do Prahy dostal k Prototypu. Kapelníkem byl jistý Pavel Petráš, basový kytarista, který nedlouho předtím působil chvíli i u Olympicu - období kolem jeho nahrávky "Marathon" nedávno připomněla jiná recenze.
Od první studiové nahrávky v podobě duetu s Evou Olmerovou "Já mám naštěstí pár přátel" uteklo dalších předlouhých sedm let, než vyšel tento bez přehánění popový klenot. A proč klenot? Zpěvák populární hudby přirozeně skládá a hraje písničky pro co největší počet lidí. Chce mít hlavně hity a těch mezi čtrnáctkou skladeb, obsažených v základní verzi studiovky, najdeme minimálně šest - a populární zůstávají dodnes.
Počítejte se mnou: kromě titulní písně je to "Žít jako kaskadér", "Snad jsem si jí měl všímat víc", "Hráli jsme kličkovanou", "Všechno na Mars" a seriálová "Oheň voda, vítr". A ani další položky nepředstavují žádnou vatu - kompozičně ani textařsky. Stačí si poslechnout například "Ostrovy", jejich klip si můžete přehrát v článku výše. "Rokenrol je můj kamarád" zase dává vzpomenout na bigbítové začátky Dalibora Jandy, jehož chraplák se k tomuto žánru velmi hodí.
Ve všech případech jde o autorské písně - sám zpěvák složil u deseti kousků hudbu a Jan Krůta přidal k jedenácti z nich text. Jedná se o skladby povětšinou dobře zapamatovatelné, ale přitom ne pitomé, s texty, které nepostrádají jasný slogan a povětšinou vyprávějí o lásce (výjimkou budiž třeba "Všechno na Mars" s vizí budoucnosti), ale nesou i jasná poselství například o bezpečnosti jízdy na motocyklu. Titulní "Hurikán" platí za jakousi neoficiální hymnu motorkářů, což zmiňuje v obsáhlém sleevenote Miloš Skalka.
Tohoto debutu se prodalo takřka čtyři sta tisíc výlisků a následující řadovky "Kde jsi?" dokonce rovného půl milionu. A i když populární hudba z československých osmdesátých let nemá mezi zdejšími hudebními kritiky na růžích ustláno, za spoustu tehdejších alb se tvůrci rozhodně nemusejí stydět. Je jen dobře, že se k nim Supraphon vrací.
Příští rok slaví také čtyřicet let například "Discopříběh" od Michala Davida, proto by vůbec nevadilo, kdyby se podobně zavzpomínalo i na něj, když už se při té příležitosti v Plzni chystá velká vzpomínková akce. Nechme se překvapit.]]>
50.00%
Komentáře