King Crimson - In The Court Of The Crimson King

In The Court Of The Crimson King

Tracklist

  • 21st Century Schizoid Man (Including ''Mirrors'') 6:52
  • I Talk To The Wind 5:40
  • Epitaph (Including ''March For No Reason'' And ''Tomorrow And Tomorrow'') 8:30
  • Moonchild (Including ''The Dream And ''The Illusion'') 12:09
  • The Court Of The Crimson King (Including ''The Return Of The Fire Witch'' And ''The Dance Of The Puppets'') 8:48

Průměr hodnocení

87.32 %
9 1 10 41
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

80 %
90 %

100 %
80 %

90 %
100 %

90 %
90 %

80 %
100 %

Jeden ze základních kamenů žánru, pro který se vžilo dost vágní označení progresivní rock. To, co se pod tímto pojmem rozumí, už samozřejmě dávno pokrokové není, pro kapely z téhle objemné škatulky je příznačná spíš záliba v komplikovanosti: kompoziční, hráčské, harmonické, koncepční. Pryč s nedůstojným drhnutím tří akordů nebo bluesových dvanáctek, pryč s plytkými veršíčky o lásce, jdeme dělat umění. Více je více. Že tenhle přístup vede často k nabubřelému kýči ale ještě neznamená, že je slepou uličkou. Nejen živočišnými pudy živ je muzikant, také intelekt je třeba ukojit a pokud je co nabídnout, nezáleží tolik na formě. King Crimson jsou zářným příkladem toho, jak utéct rock'n'rollovému jádru a stejně kreativně čerpat z bezbřehých možností jazzu nebo vážné hudby, ale nezabřednout do manýristické pompy.

Dobře známý mohutný riff skladby 21st Century Schizoid Man s dominantním saxofonem Iana McDonalda otvírá jejich první album ve velkém stylu. Zkreslený zpěv Grega Lakea v sérii nervních stoptimů působí až agresivně a zneklidňující atmosféru neuvolní ani střední část, v níž se rytmika rozběhne téměř jazzově, ale s důrazem nikoliv na improvizaci, ale na přesnou prokomponovanost. I Talk to the Wind se ponoří do výrazně klidnějších vod. Robert Fripp, jehož přístup ke kytaře je rovněž spíše architektonicky promyšlený než intuitivní, přeladí do čistých měkkých tónů a vede něžně zaujatý dialog s McDonaldovou... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Island Records  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 1969

Hodnocení autora: 100 %


Komentáře

23.03.2012 - 19:01  |  V.Silver

Naprostá, absolutní a nestárnoucí klasika. Je spolu s "The Dark Side of the Moon" od PF jedním z mých nejoblíbenějších progrockových alb, taková "I Talk to the Wind" nebo "Epitaph" se řadí k absolutní špičce mých nejoblíbenějších skladeb. Extáze.

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

88091 alb

18113 kapel

6259 komentářů

3520 recenzí

13667 uživatelů

Recenze

line

Jako ryba ve vodě 70 %

DJ Wich - Jako ryba ve vodě

Od poslední desky pražského hiphopového producenta Wiche uběhly tři roky. Předchozí nahrávka "Veni, Vidi, Wich" sázela na podbízivý zvuk...

Ghost Army 80 %

Vanessa - Ghost Army

A hned na začátek je třeba říct, že s albem podařeným. Už to není ta hrubozrnná Vanessa z profetovaných devadesátek ani lehce do...

F & M 80 %

Lindemann - F & M

Zatímco na debutu "Skills In Pills" si Till Lindemann zkusil angličtinu, na druhém albu "F & M" přešel zpět ke své rodné mateřštině....

Thanks For The Dance 100 %

Leonard Cohen - Thanks For The Dance

Vydávání posmrtných alb, ať už ve formě vymetání archivu (často záměrně) pod stůl hozených věcí či dokončování započatých...

Still On My Mind (Deluxe Edition) 70 %

Dido - Still On My Mind (Deluxe Edition)

Na pátou řadovku Dido jsme si museli počkat šest let. Do jejího nahrávání se moc nehrnula - její podmínkou bylo, že ji celou stvoří v...

Time 90 %

Kensington - Time

A jsou tady zas. Kdo čte musicserver pravidelně, ví, proč je máme rádi a co je na nich nejen ze skladatelského hlediska tak skvělého. To...

line