Miley Cyrus - Endless Summer Vacation

Miley Cyrus nám dělá radost. Éra Hannah Montana je dneska už skoro zapomenutá, období dračice utržené za řetězu je pouhou mlhavou vzpomínkou. Zpěvačka zkrátka vyrostla v dospělou a hlavně nezávislou ženu, která má co říct a má na to oprávněný nárok. Na nějaké klepání na čelo, co to zase vyvádí, už není prostor.

Tři roky staré album "Plastic Hearts" jí vyšlapalo cestičku k image drsné rockerky, která řádí na diskotékovém tanečním parketu. Jednalo se o otočku o sto osmdesát stupňů oproti sluníčkové a zamilované country éře. Miley už ale zamilovaná není, splíny ze složitého rozchodu v sobě také nedusí a snaží se postavit na vlastní nohy a být konečně takovou, jakou chce být.

Sama se v jednom interview rozhovořila o tom, že pokud si aktuální kolekci poslechnou její blízcí přátelé, mohou říct: "To jsi přesně ty, takhle se spolu bavíme, toto spolu prožíváme." A tuto přátelskou a upřímnou konverzaci se nyní snaží předat i svým posluchačům.

Onu myšlenku dokonale předvedla v pilotním singlu "Flowers". Pokud vás totiž zajímalo, jak se cítí po rozvodu s Thorovým bráchou a novým představitelem Zaklínače Liamem Hemsworthem, tak už to víte. Tahle skladba je přesným příkladem nevtíravé hitovky, která nemá šanci časem zestárnout nebo zevšednět. Protože ruku na srdce, když dnes pomilionté slyšíte "Wrecking Ball", už to není taková pecka, jak jste si předtím mysleli.

Deska "Endless Summer Vacation" byla pomyslně rozdělena na dvě časové poloviny. První část, která startuje právě výbornou "Flowers", představuje ráno (v Americe reprezentované časovou zkratkou a.m.). Zpěvačka nás zve do prosluněné Kalifornie a nechá na nás působit ostrý žár slunečních paprsků.

S novým dnem přichází i jisté vystřízlivění a omluvy. Následující "Jaded" je právě vyjádřením lítosti nad pohádkou bez šťastného konce. Jedná se o typickou mileyovskou power baladu, která hudebně připomene právě zmíněné "Wrecking Ball". A i když bude pravděpodobně příštím singlem, trochu jí škodí její nezajímavá repetetivnost.

O poznání pozoruhodnější je "Rose Colored Lenses", která přesně vykresluje bezstarostná rána, kdy vás nic netíží a můžete si plnými doušky vychutnávat jedinečný moment... do doby, než opadne slepost růžových brýlí.

Prosluněnost říznutou country prvky z desky "Younger Now" připomene "Thousand Miles" s hostující folkovou muzikantkou Brandi Carlile. Miley tuto skladbu napsala již podstatně dříve, v době, kdy sestra její blízké kamarádky spáchala sebevraždu. Výsledek nakonec vykrystalizoval v oslavu sesterství, která přímo odráží lásku k její vlastní sestře - Noah Cyrus.

Druhá polovina "Endless Summer Vacation" se časově posouvá k večerním hodinám (se zkratkou p.m.) a je odstartována rovněž nejlepší položkou této sekce. "River" má za sebou navíc sofistikovaný příběh - prý vznikla jako pocta jednomu nezapomenutelnému večeru. Miley se účastnila holčičí párty a vstupenkou bylo vzít s sebou svého nejlepšího gay kamaráda. Společně pak poslouchali hudební legendy typu Diana Ross, Britney Spears, Lindsay Lohan, Paris Hilton a další. Rodačka z Tennessee však rovněž přiznává, že občas prostě potřebujeme taneční pecku, která je jednoduše o šu*ání.

Jak byla pro letní rána typická "Rose Colored Lenses", je pro letní večery "Violet Chemistry". Tyto dvě písně jsou samy sobě opozicí i nerozdělitelným souladem. Právě v těchto možná na první poslech nevýrazných kusech stojí výjimečnost celého alba.

Velkým šlápnutím vedle je ovšem z počátku slibná spolupráce se Siou v "Muddy Feet". A opět se nám tu objevuje nešvar poslední doby - mít papírově výraznou hostovačku, která není slyšet (i když v tomto případě poznáme australskou zpěvačku a skladatelku alespoň v doprovodných backvokálech). Song se do konceptu nahrávky vůbec nehodí, navíc ukazuje osvědčenou fabriku na hity jako vyčpělou duši bez nápadů a invence. Sia má v poslední době pošramocenou pověst především kvůli filmovému propadáku "Music". A i zde z očekávaného hvězdného comebacku vyšlo zklamání.

Všudypřítomný hype, který se po vydání "Flowers" kolem osmé řadovky od Miley Cyrus vytvořil, vyšponoval očekávání na maximum. A přesto není výsledek natolik stoprocentní, jak bychom si přáli. Deska má totiž tu smůlu, že bude ostře srovnávána s předchozí bezchybnou "Plastic Hearts". "Endless Summer Vacation" je o chlup horší, to ovšem neznamená, že si nenajde zástupy posluchačů.