Až bude jednou někdo psát knihu o kulturní historii Brna, bude v ní určitě minimálně jedna kapitola věnovaná tamní hudební scéně. Těžko u nás najdete druhé město, které by bylo na hudební mapě Česka zapsáno tak výrazně, byť taková Ostrava, Tábor nebo třeba Plzeň by v tomto pomyslném klání nedopadly úplně nejhůř. Do jihomoravské metropole jsme několikrát zavítali i prostřednictvím našich podcastů, naposledy před 14 dny, kdy se vám svým mixem představil techno DJ Nois. Nejznámějším brněnským hudebním exportem jsou ovšem tamní alternativní kapely a v jedné z nich působí i autor našeho nejnovějšího podcastu.
Martin Evžen Kyšperský je nejen zakládajícím, ale i služebně nejstarším členem skupiny Květy, kterou kromě něj tvoří bubeník a multiinstrumentalista Aleš Pilgr, baskytarista Ondřej Čech a houslista Albert Novák. Květy fungují od roku 2000, jejich současná podoba se ale postupně vytříbila až koncem první dekády druhého tisíciletí. Tehdy vznikla albová trilogie Kocourek a horečka (2006), Střela zastavená v jantaru (2007) a Myjau (2009), která kapelu etablovala na tuzemské alternativní scéně a přinesla jí nemalou přízeň kritiků i publika. V dalším desetiletí následovaly desky V čajové konvici (2010), Bílé včely (2012) a v letošním roce zatím poslední Miláček slunce.
Souběžně se stoupajícím renomé Květů se dostávalo pozornosti i jejich frontmanovi. Česká Wikipedie uvádí u Kyšperského jména fascinující množství aktivit, které sahají od skládání hudby pro divadelní představení přes psaní písňových textů pro jiné autory až po účinkování v televizním seriálu. No a v záplavě kapel, kterými prošel či se k nim nějak nachomýtl, se snad ani nepokoušejte vyznat. To už spíš vyražte na některý z koncertů sdružení Osamělí písničkáři, jehož je Kyšperský členem, nebo se zaposlouchejte do některého z jeho tří sólových alb.
Pavel Klusák nazval Kyšperského převozníkem mezi starší a mladší generací hudebníků. Narážel tak na účast Květů v řadě projektů coververzí, které v poslední době přišly do módy. Ono převoznictví se dá ale vztáhnout i na zvýšenou vnímavost, se kterou Kyšperský nasává hudební vlivy ze svého okolí a následně je - obohacené o vlastní zkušenost - pouští zpátky do světa prostřednictvím své tvorby. Jeho písňové texty jsou plné básnických obrazů, které zprostředkovávají vidění světa oné zvláštně vykořeněné generace [video], která prožila dospívání na přelomu 80. a 90. let - ani Husákových, ale ani Klausových dětí.
Stejně převoznický je i Kyšperského podcast. Při jeho tvorbě se příliš neohlížel na datum vzniku té které skladby, stejně jako se nestaral o jejich smíchání do jednoho celku. Až na výjimky tak jednotlivé položky podcastu oddělují pauzy, jako tomu bylo při poslechu kompilací, které jsme si dříve nahrávali na prázdné kazety z rádia. Žánrový rozptyl této mixtape sahá od osobitých písničkářů po aktuální hvězdy alternativní elektroniky. Česká scéna je zastoupena mj. demonahrávkou Kyšperského vlastní písně Chobotnice, ale i prastarou skladbou skupiny Olympic. Podcast vychází při příležitosti konání 4. ročníku festivalu v rumunském Banátu, kterého se letos kromě kapel jako Zuby nehty, Divokej Bill, Vložte kočku nebo Švihadlo zúčastní i Květy.
Představ nám svůj podcast! Proč zní zrovna tak, jak zní?
Jsou tam věci, které mám rád. Je to samozřejmě zlomek, třeba vůbec nedošlo na kapely Zrní a OTK, které mám nejraději z těch českých. Taky se mi zdálo zbytečné dávat tam třeba Beatles, Nico, Doors apod. Mám to rád, všichni to ale znají.
Něco teprve objevuju, ale třeba Young Fathers a jejich první nahrávky jsou moje největší radost tohoto léta. A celý minulý rok jsem poslouchal Micachu And The Shapes a teď mám radost, že po pár letech chystají nové album!
Když jsme řešili, zda sjednotit pauzy mezi skladbami, napsal jsi mi, že bys to nechal náhodě. Aniž bych tě chtěl chytat za slovo, musím se zeptat, jak velkou roli hraje náhoda ve tvé hudební tvorbě?
V určitých chvílích to díky náhodě dopadne dobře. Ona ukáže směr, zachrání něco, co nemůžu vyřešit hlavou. Musím být připravený vzdát se svých představ, ale když má ta přicházející věc větší intenzitu, není to těžké.
Kdysi jsem pro jeden časopis recenzoval druhé album Květů s názvem Kocourek a horečka. Tenkrát se mi líbilo, dneska mi ale v porovnání s pozdější tvorbou kapely přijde skoro neposlouchatelné, řekl bych až křečovitě alternativní. Souhlasil bys s takovým hodnocením? Je současná podoba Květů výsledkem nějakého vědomého procesu směřujícího k větší srozumitelnosti?
Pro někoho je ta devět let stará deska neposlouchatelná stejně jako pro tebe, ale jiní lidé zase říkají, že to byl náš vrchol a pak už to nikdy nebylo tak dobrý. Všechna alba jsme dělali s maximálním nasazením a končili s pocitem, že jsou super. Nic z minulosti bych neměnil.
V poslední době se řada tuzemských hudebníků mladší generace hlásí k odkazu svých předchůdců prostřednictvím různých tribute projektů. Ty sám ses několika z nich zúčastnil, ať už sám jako na desce Jiná doba Jana Buriana nebo s kapelou, jako v případě albových poct Vladimíru Mišíkovi či Psím vojákům. Který projekt byl pro tebe nejsrdečnější? Čí skladbu by sis jednou rád přetvořil k obrazu svému? A myslíš, že někdy někdo natočí album coververzí skladeb Květů?
S těmi tribute alby se úplně roztrhl pytel! Já dostal vlastně hodně nabídek a žádná mi nebyla proti srsti. Teď pracujeme na desce písní Jiřího Bulise a je to fakt moc dobrý. Ještě bych si přál jediné jméno - aby někdo udělal totéž s písněmi Deža Ursinyho.
Tribute desku Květů rozhodně nechci. Byl bych nadšený, kdyby někdo poslal jednu písničku, ale vím, že na celém albu by se mi některé věci určitě nelíbily. Doufám teda, že to nikoho nenapadne.
Co čeká kapelu a tebe osobně ve zbytku roku, případně dál v budoucnu?
Především pojedeme na podzim turné k Miláčkovi slunce. Poprvé máme opravdu turné jako takové s mnoha koncerty. Budeme mít nový vinyl. Naopak prvních sto kazet je téměř vyprodaných, stejně jako zpěvník, ale uděláme další. Těším se na to!
Tracklist:
Warpaint - Set Your Arms Down (The Fool, 2010)
Portishead - Machine Gun (Third, 2008)
Young Fathers - Romance (Tape One, 2013)
Tim Buckley - Song To The Siren (Starsailor, 1970)
Thom Yorke - Truth Ray (Tomorrow's Modern Boxes, 2014)
PJ Harvey - In The Dark Places (Let England Shake, 2011)
Serge Gainsbourg - Bonnie And Clyde (Bonnie And Clyde, 1968)
Roots Manuva - Colossal Insight (Awfully Deep, 2005)
Balaton - H2O (feat. Ondřej Kyas) (Vaříme s Vláďou, 2002)
Syd Barret - Dark Globe (The Madcap Laughs, 1970)
Micachu - Curly Teeth (Jewellery, 2009)
Black Dub - I Believe In You (Black Dub, 2010)
Blur - New World Towers (The Magic Whip, 2015)
Sisyphus - Alcohol (Sisyphus, 2014)
Martin E. Kyšperský - Chobotnice (demo, 2014)
Olympic - Čekám na zázrak (Pták Rosomák, 1969)
Caribou - Odessa (Swim, 2010)
Tallest Man On The Earth - Love Is All (The Wild Hunt, 2010)
CocoRosie - Armageddon (Noah's Ark, 2005)
Janota/Richter/Fidler - Červená Karkulka (High Fidelity, 2001)
Zkuste taky:
