Prago Union - Vážná hudba

Paradoxem musicserveru je, že na desky Prago Union nechtějí psát recenze žádní hiphopeři. V makrorecenzi Dezorient Expressu se dokonce spíše vyjadřovali popaři a alternativci a většinu hlavních recenzí píšeme my, co jsme si v životě poslechli maximálně dvě hiphopový desky. Právě tato nadžánrovost a schopnost zasáhnout širší, a troufám si říct i lehce inteligentnější publikum, než čistě hiphopové, je největší devízou kapely. Nejlépe to asi vystihuje text ze songu "PPS": "Jedem si tak trochu jiný mimo a mimo jiný jsme vždycky mimo jiný uznávaný."

Dalším paradoxem je, že do recenze "Vážné hudby" se doteď z redakce nikomu úplně nechtělo, přitom Prago rozhodně nevykazují sestupnou tendenci kvality. Možná jsou spíše čím dál tím víc stejní. Vlastně i témata desky jsou víceméně stejná. Kato nemá prachy, zato má dluhy. A taky má všechno dost na háku a je tak nějak šťastnej. Ačkoliv se však tento leitmotiv táhne už několikátou deskou, Kato jej umí popsat tisíci způsoby:

"Pořád vydělávám prachy, který už jsem dávno utratil.
A stát mi jde příkladem."

"Navíc o rap se mecenáši zrovna neperou.
Od sponzorů mám skříň plnou trik,
no aspoň budu šik, až mi přijdou zabavit řiť."

Nejzábavnější tracky na desce jsou rozhodně "Rapvi3m", kde Kato popisuje, jak dobře by se asi uživil, kdyby nebyl MC, a dále "Recept", který dokazuje, že láska opravdu prochází žaludkem. Celý text je totiž postaven na kuchyňských metaforách. V tracku také pokračuje spolupráce z poslední desky Monkey Business "Happiness of Postomodern Age". Roman Holý skladbu produkoval a Matěj Ruppert nazpíval vokály. Na "Vážné hudbě" se produkčně podílel i člen Prago DJ Maro, dále Ondřej Žatkuliak či australský producent M-Phaze.

Celkově je album mírně temnější, závažnější a zakuklenější, než ty předchozí. Hudba na deskách Prago bývá většinou jen podbarvení pro Katovy básnické obraty a i na "Vážné hudbě" najdete spíše náladovky, než výrazné melodie, které fungují především s živou kapelou na koncertech. Vzhledem k volné tematice je zde znát větší lehkost slov, než na minulém albu "V barvách". Prago Union zkrátka i tentokrát dostáli svému standardu. Jsou sice stejní, ale stejně dobří.