Zásadní Xenakis

Poprvé v Praze! Iannis Xenakis – stěžejní díla pro velký orchestr

Koncert Zásadní Xenakis zazní v podání mezinárodního symfonického orchestru mladých ONO - Ostrava New Orchestra, který byl založen v roce 2017 pro potřeby festivalu Ostravské dny a motivován nutností interpretovat hudbu dneška. Součástí orchestru jsou mimo jiné mladí čeští hudebníci, kteří mají jedinečnou a neopakovatelnou příležitost spolupracovat se svými zahraničními kolegy na poli soudobé hudby.

V rámci formátu koncertu, složeného ze skladeb jediného skladatele, půjde opět o unikátní počin, podpořený virtuózními výkony sólistů ze zahraničí. Představíme orchestrální kompozice v Evropě jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších skladatelů 2. poloviny 20. století (a také architekta) Iannise Xenakise, jeho tři zásadní orchestrální díla, která v Praze nikdy nebyla provedena.

Orchestr ONO bude složen z mladých hudebníků (18–30 let) z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Německa, Španělska, Švýcarska, Itálie a Rumunska.



5. listopadu 2019
ZÁSADNÍ XENAKIS
Orchestrální díla Iannise Xenakise
19:00 DOX - Centrum současného umění
>>> VSTUPENKY <<<

ONO - Ostrava New Orchestra (mezinárodní)
William Lang, trombon (New York)
Holger Falk, baryton (Frankfurt)
Tamás Schlanger, perkuse (Budapešť)
Petr Kotík, dirigent (New York / Ostrava)

Program: 
Ata (1987) pro velký orchestr
Troorkh (1991) koncert pro trombon a velký orchestr
Aïs (1980) dvojkoncert pro baryton, perkuse a velký orchestr


 

Jeden za stěžejních skladatelů druhé poloviny 20.století, řecký skladatel Iannis Xenakis (1922–2001), vystudoval architekturu a inženýrství na Technické univerzitě v Aténách, zatímco paralelně studoval hudbu (harmonii a kontrapunkt). V roce 1944 se ještě jako student aktivně zúčastnil řecké občanské války. Xenakis byl na straně odboje proti britské armádě, které šlo o znovunastolení řecké monarchie. V pouliční bitce, kde zasahovaly tanky, byl vážně zraněn šrapnelem a oslepl na levé oko. To, že nezemřel, je často popisováno jako zázrak. V roce 1947 uprchl do Francie, kde žil zbytek svého života. V Řecku byl Xenakis za svou odbojovou činnost odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti.

Krátce po příjezdu do Paříže a navzdory statusu ilegálního imigranta ho Le Corbusier zaměstnal ve svém architektonickém studiu. Záhy se z Xenakise stal Corbusierův blízký spolupracovník. Jedním z jejich posledních společných projektů byl Philipsův pavilon na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Tento pavilón byl postaven jakožto obří hala pro multimediální performance. Mezi díly, jež v pavilonu zazněla, byla např. Poème électronique Edgarda Varèse nebo Xenakisova musique concrète: Concret PH

V Paříži to zpočátku jako skladatel neměl Xenakis jednoduché. Řada osobností ho rezolutně odmítla vyučovat (například Arthur Honegger o jeho skladbách řekl, že „nejsou hudbou!“). Nakonec ho do své třídy přijal Olivier Messiaen (v letech 1951-53), jehož podpora byla pro Xenakise velmi důležitá. Postupně se začal prosazovat a již koncem padesátých let byl Xenakis v Evropě jedním z uznávaných a obdivovaných skladatelů. Od počátku se jeho originální tvorba v ničem nepřizpůsobovala stylu tehdejší nové hudby.

Od šedesátých až do konce devadesátých let se Xenakis věnoval výhradně kompozici a pedagogice (Indiana University Bloomington, Sorbonna v Paříži, londýnská Gresham College aj.). Jeho dílo je rozsáhlé. Zahrnuje skladby pro velký orchestr, sbor, balet a oratoria, kompozice pro komorní orchestr i sólové nástroje (mezi nimi též šest zásadních skladeb pro klavír) a elektronickou hudbu na magnetofonovém pásku. Od roku 1960 navštěvoval Varšavu, kde byla často prováděna jeho orchestrální díla (Jozef Patkowski, zakladatel festivalu Varšavský podzim, byl jeho velkým příznivcem). Ve Varšavě se Xenakis také setkal s českými a slovenskými skladateli, mj. i s Petrem Kotíkem, který se řadu let systematicky věnuje uvádění a dirigování jeho skladeb. 

Na festivalu Ostravské dny zaznělo za posledních deset let třináct skladeb Iannise Xenakise, včetně kompozic pro velký orchestr a scénicky provedeného oratoria Oresteia (se sólistou Holgerem Falkem).

 



O SKLADBÁCH

Troorkh, skladba postavená především na monorytmických klastrech celých orchestrálních sekcí. Nesmírně náročný sólový part se vůči orchestru, působícímu dojmem statické mohutnosti, prosazuje už v základní materiálové rovině: nejen hlasitostí a rozsahovými extrémy, ale rovněž hojnými glissandy spojenými do pohyblivých melodických linií.

Ais je dvojkoncert pro baryton, bicí a velký orchestr a patří k nejvýznamnějším Xenakisovým orchestrálním skladbám. Sólový baryton přeskakuje mezi nejvyšší, hystericky exaltovanou polohou a nejhlubším rejstříkem, v němž se odehrává deklamace antických textů. Exponovaný part bicích je pak typickým příkladem Xenakisova zacházení s bicími nástroji, které má svým charakterem blízko k některým archaickým a etnickým hudebním projevům.

V kompozici Ata pracuje Xenakis se zvukovými komplexy vycházejícími z architektonického projektování: ve své metodě užívá matematické principy včetně Gaussova rozložení, Markovových řetězců, teorie her nebo teorie pravděpodobnosti, jejichž pomocí vytváří masové zvukové struktury.

 


 

O ÚČINKUJÍCÍCH

Trombonista William Lang pochází z Long Islandu, je aktivní hráč, skladatel, improvizátor. Kromě pedagogického působení v NYC a Bostonu hraje v nejrůznějších seskupeních všech stylů, od avantgardy a klasiky po salsu a komorní nezávislý pop (indie). Je také členem Brooklyn Brass a Boston Microtonal Society, kde zkoumá otázky intonace a techniky na žesťových nástrojích.

Holger Falk se jako sólista představil již na pódiích mnoha evropských operních domů. Časopis Opernwelt jej zařadil mezi "intelektuálně a hlasově nejflexibilnější zpěváky na německých pódiích", kromě toho je považován za jednoho z mála autentických interpretů Xenakisových náročných barytonově-kontratenorových partů. V Ostravě se poprvé představil na NODO 2016, jako sólista v opeře Oresteia Iannise Xenakise.

Perkusionista Tamás Schlanger se již během studií na Akademii Ference Liszta v Budapešti podílel na řadě koncertů a nahrávek proslulé Amadinda Percussion Group. V současnosti hraje s předními maďarskými ansámbly současné hudby, je rovněž členem mezinárodní Ostravské bandy či slovenského Quasars Ensemble. Spolupracoval s osobnostmi jako Steve Reich, Peter Eötvös, György Kurtág nebo Kaija Saariaho.

Petr Kotík je nezávislým skladatelem a hudebníkem. Jeho aktivity byly vždy vedeny úsilím vyrovnat se s otázkami hudby dneška a reagovat na kontext a směr, kterým se ubírá umění dnes. Je znám jako zakladatel a iniciátor ansámblů (např. Musica viva Pragensis, QUaX Ensemble, S.E.M. Ensemble, Ostravská banda, ONO) a řady projektů (např. Festival hudby výjimečných délek, Ostravské dny, NODO / Dny nové opery Ostrava, Beyond Cage Festival). Je autorem symfonického, komorního i operního díla, působí jako umělecký ředitel Ostravského centra nové hudby. V roce 2017 mu byla udělena Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby.


 

Iannis Xenakis: Troorkh
William Lang (trombon), Petr Kotík (dirigent)
Janáčkova filharmonie Ostrava
Ostravské dny 2015 //

 

 

Iannis Xenakis: Oresteia
Holger Falk (baryton), Tamás Schlanger (perkuse), Petr Kotík (dirigent)
Ostravská banda
NODO 2016 // 

 

Iannis Xenakis: Ais
Holger Falk (baryton), Tamás Schlanger (perkuse), Petr Kotík (dirigent)
ONO - Ostrava New Orchestra
Ostravské dny 2017 // 

 

 

zpět

Podporují nás

Tel.: +420 596 203 426
E-mail: info@newmusicostrava.cz
© Copyright 2024 Ostravské centrum nové hudby
Created by web-evolution.cz