Lucie - Slunečnice
Tracklist
- 1 Pojď se mnou do chrámu ticha
- 2 Ona ví
- 3 Zakousnutej do tebe
- 4 Hvězda
- 5 Veverka
- 6 Slunečnice
- 7 Karibi
- 8 Mohu tě jenom milovat
- 9 Noc
- 10 Vůně
- 11 Touha
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Lucie zakormidlovala do trochu jiných vod a i když zrovna neztroskotala, kdovíjaký úlovek to taky není. Ubylo dravého hard rocku a frajerských sloganů, nadrženého tokání, krve, rock´n´rollu, o vitriolu nemluvě. Problém mám s texty. David Koller a spol. se rozněžnili a zahltili je spoustou romantických klišé: samá duše, touha, hvězdy, čas, vůně, srdce... a tyhle nezbytné pomůcky středoškolských básnivců se slévají do nekonkrétní a hlavně nudné mlhoviny bez záchytných bodů. Vyjímkou je snad jen Noc, která zůstává v podobné náladě, ale svojí imaginací míří mnohem výš.
Muzikantsky to tak zlé není, i když je tu povážlivé procento průměrnějších skladeb + vyloženě nepovedená Karibi ("uděláme něco s Mládkem, to bude sranda i když to nebude vtipný"). I v hudbě je znát výrazné zjemnění, sympatické je latino zpestření v aranžích Ona ví, hodně se využívá elektronika. Dobře se to poslouchá, ale pocit vzrušení se nedostavuje. Nemám nic proti pozitivně rozpřažené náruči ke světu a životu, ale muselo by v ní toho života a svěžesti být trochu víc. I když to není takový propad jako Pohyby, po vydařeném Větším než malém množství lásky se křivka grafu zase ohnula směrem dolů.
další recenze autora najdete na jeho webu music-koment.webgarden.cz
řadové album
2000
70 %
další alba
45.00%
56.32%
80.00%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
04.02.2013 - 21:27 | Vanillier
První skladba Pojď se mnou do chrámu ticha se jeví jako ideální otevírací píseň desky, neboť napovídá, v jakém duchu je celá deska koncipována a navíc má stadiónové charisma pozitivně laděné rockové pecky. Následující Ona ví je aranžérsky výborně vyprodukovaná, navíc trumpety a výrazné kytarové riffy dodávají skladbě podobné charisma stadiónové rockové věci jako první píseň desky.
Kodymovy a P.B.CH. hudebně autorské věci jsou pro mě naopak nejslabšími články Slunečnice. Nedostatek vidím paradoxně hlavně v Kodymově textařské průhlednosti a předvídatelnosti u skladeb Veverka a Zakousnutej do tebe. Paradox spočívá v tom, že většinu textů má na starosti právě Kodym, ale k hudbě, která je dílem Kollera, nebo Kollera a Kodyma mi ty texty přijdou mnohem zajímavější. Možná to ale bude zřejmě celé tím, že hudba je u těchto skladeb zkrátka zajímavější a propracovanější. Naštěstí Kodymova barva a hloubka hlasu jsou v těchto písních naprosto neodolatelné aspekty a vokály Tomáše Hanáka ve Veverce jsou geniálním zpestřením.
Na druhou stranu píseň Karibi, ke které hudbu složil taky sám Kodym, ale text napsal Ivan Mládek, mi přijde vtipná a svěží a považuji ji za to lepší na desce.
Pro mě rozhodně nejsilnější skladbou je energií nabitá Hvězda, kterou téměř celou složil Miloš Hajíček (hudbu spolu s Kollerem).
Album zavírá Kollerova Touha, což je typická "Kollerovka" s hodně vtipným textem o partnerském soužití.
Deska jako celek je velmi pozitivní, hudebně spíš krok dozadu, textově krok k tématům o lásce a vážnějším věcem a aranžérsky velmi dobře udělané tak, abychom se opravdu cítili jako na prázdninách někde na pláži s drinkem v ruce a Slunečnicí ve váze.