Manic Street Preachers - The Holy Bible

08.06.2014 - 6:15  |  zdeneknemec

Když v roce 1992 vyšlo debutové album skupiny Manic Street Preachers Generation Terrorist, tak mi bylo nabídnuto v prodejně CD jako něco nového a úžasného. Po vyslechnutí ukázek jsem si CD koupil, ale když jsem si ho doma pustil tak to nebylo pro mě až tak úžasné, po několika letech mě překvapil kamarád, když mi hodně vychvaloval album Everything Must Go. Nabídl jsem mu, že mu to jejich debutové prodám a on se nenechal pobízet a album si ode mne koupil. V té době jsem si kupoval a skladoval starší čísla Rock & Popu a po večerech u televize jsem si v nich četl, taky jsem narazil na články o záhadném zmizení zpěváka Richeyho Edwardse. Když jsem si četl postřehy k deskám Gold Against the Soul a Holy Bible, tak mě to celkem zaujalo a zeptal jsem se kamaráda, zda by mi půjčil desky Manic Street Preachers, které si mezitím zkompletoval. Když jsem si potom půjčené desky přehrával tak jsem téhle velšské skupině přišel svým způsobem na chuť.

Deska Holy Bible z roku 1994 na mě zapůsobila okamžitě strhujícím tempem a perfektním zpěvem Richey Edwardse. Manic Street Preacher jsou možná trochu levicovějšího zaměření a proto je na této desce skladba Revol, kde vyjmenovávají všechny významné komunistické předáky, jako Lenina, Brežněva, Trockého, Stalina apod. Neumím tak anglicky, abych z textu pochopil, jestli je obdivují nebo si z nich dělají legraci. Celé album je skutečně jízda a vydechnete si až s posledními tóny skladby P.C.P. Všech třináct skladeb je podle mě skvělých. Muzikanti hrají s úžasným nasazením a Ritchey Edwards zpívá jako o život. Jako správní Velšani nemají rádi Angličany a jejich nadvládu. Taky podporují odtržení Walesu od monarchie. Jejich politické smýšlení mě nezajímá, zajímá mě hudba, kterou produkují, a ta rozhodně stojí za to. Vždy si u jejich desek a zvláště u Holy Bible odpočinu a vyčistím hlavu. Někdo může namítnout, že je to pop, ale kdyby každý pop byl jako desky Manic Street Preachers. Svou první desku Manic Street Preachers jsem prodal kamarádovi, a po pár letech jsem si od nich nakonec koupil všechny desky, navíc se jejich muzika líbila dcerám, a tak bylo rozhodnuto. Desky kapely mají místo v mé sbírce.

Co se týká hodnocení, tak jak už jsem napsal výše tahle deska je pro mě od skupiny Manic Street Preachers nejlepší a proto je to jasné pět hvězd. Nejen tohle jejich album bych chtěl doporučit všem milovníkům kvalitní rockové muziky, skvělá je prakticky celá jejich tvorba.

17.08.2012 - 18:27  |  Sebadoh

Sorry, ale songy jako Yes, She Is Suffering, Revol, Die in the Summertime a The Intense Humming of Evil jsou prostě hity jako prase. Jedna z těch lepších kapel mainstreamu a jedno z jejích nejlepších alb, tečka.