Pavla Milcová - Mentolový král

Zůstane asi záhadou, kdo že je ten mentolový král z názvu alba, ale v souladu s neuctivě pokreslenou retro fotografií na obalu přece jen naznačuje stopu, která vede kamsi do světa dětských her a představ. A dětská hravost a bezelstnost zůstává Pavle Milcové vlastní i na její čtvrté desce, třetí ve spolupráci s všestranným kytaristou Peterem Binderem, který je poprvé jmenovitě uvedený i na jejím titulu. Přesto mám ale pocit, že vážnějších tónů přeci jen přibylo, jak dokládá třeba píseň Good Bye, křehké rozloučení s kýmsi blízkým, který odešel na cestu bez návratu. Na opačném pólu pak stojí typická crazy hříčka Uvaděčka řekla: "moment" nebo rošťácké sólo na kazoo v gershwinovce They Can't Take That Away from Me.

Mezi tím pak leží pestrá škála výrazových i stylových odstínů, přesně tak jak jsme u téhle písničkářky zvyklí. Stejně jako na Apollu 14 dojde na dvě osobité úpravy lidových melodií, využití angličtiny, šikovně zabudovanou citaci A Whiter Shade of Pale do skladby Rosemary, bezskrupulózní míchání folku, jazzu i popu, kompoziční, harmonické i textařské schválnosti. Tradičně úžasně tvárná Binderova kytara je tentokrát často doplňována vstupy kláves, jejichž rejstříky mi ne vždy přijdou adekvátní a i na bicích je poznat, že šlo v tomto případě o sice citlivý ale přeci jen programming. Zvukově tedy není album tak konzistentní jako jeho předchůdci, ale mám podezření, že právě to bylo záměrem obou poťouchlých hračičkářů.

Na druhou stranu se jim ale bravurně podařilo projet asi nejnebezpečnější šlajsnu, předělávku zlidovělého Krylova Anděla, kterému absence chlapáckého sentimentu původní verze nijak neublížila a nápadité zrytmizování a přearanžování ho naopak nasvítilo nečekanými a lákavými barvami. A tak i když mi Mentolový král ve své všežravosti připadá až příliš roztříštěný, v jednotlivostech je stále kouzelný a můj obdiv k nekonvenčnosti a odvaze obou protagonistů přetrvává.