70 %
Charli XCX - Music, Fashion, Film
Taylor Swift a její (na našem serveru chladně přijatá) jedenáctá řadovka "The Tortured Poets Department"? Na vrcholu žebříčku nejlépe...
70 %
Adéla - PRIMA
Slovenská rodačka ADÉLA už dávno nepůsobí jen jako kuriozita z Netflixu. Zpěvačka, na kterou mohou být doma právem pyšní i lidé,...
90 %
The Warning - Everything’s Falling
The Warning už dávno nejsou jen ty tři sestry z Mexika, které se vyznají v tvrdé hudbě. Daniela, Paulina a Alejandra Villarrealovy míchají...
80 %
Interpol - This Mirror Weighs a Ton
Interpol na to šli jinak. Daniel Kessler stále sází na svoje napjaté kytarové linky, Sam Fogarino dál ve svých paličkách drží rytmus a...
70 %
Ellie Goulding - I Know Too Much
Ellie Goulding před třemi lety o "Higher Than Heaven" otevřeně mluvila jako o své nejméně osobní nahrávce. Tehdy jí takový přístup...
80 %
Weezer - Weezer (Gold Album)
Weezer jen zřídka podařilo udržet konzistentní kvalitu. Hlavním problémem byla nevyrovnanost a často i nadbytek materiálu.
Rok 2019...
13.11.2020 - 0:38 | Meca76
God Hates Us All bola prvou nahrávkou skupiny Slayer bez dlhoročného producenta Ricka Rubina a videla Kerryho Kinga, ktorý prevzal ústrednejšiu úlohu pri písaní textov, čo mohlo viesť k brutálnejšej povahe materiálu.
Texty mali realistickejší a modernejší hlas a zaoberali sa témami, ako je dezilúzia z náboženstva, krutosť a hromadné ničenie.
Boh nenávidí nás všetkých, má mimoriadne divoký význam v dôsledku teroristických útokov z 11. septembra. Rekord sa dostal do obchodov doslova v ten istý deň, keď došlo k týmto hrozným udalostiam.
God Hates Us All je dôkazom dopadu skupiny, modernej klasiky, ktorá žije až do tej najlepšej ponuky, a ktorú budeme všetci počúvať ešte dlho po poslednej opone kapely.
24.04.2012 - 21:57 | DarthArt
Po nijaké desce Diabolus in Musica jsem ve Slayer už nevěřil a v podstatě z povinnosti si na ulici do sluchátek dal God Hates us All. O to víc jsem se divil, když se mnou první riffy švihly na chodník a na svoje jsem se postavil až po hodině skladeb, které jsou narvány neskutečným vztekem, zuřivostí, do kovadliny mlácenými riffy a hnusným (čti: skvělým !!!) Arayovým projevem. Kytarové motivy nejsou nesmrtelné jako někdy v osmdesátých letech, sóla jsou zcela mimo první linii a kytarmani riffují a riffují, to všechno ale vůbec nevadí, protože toužil-li jsem po opravdu nasrané desce od začátku do konce, tady jsem ji dostal! Tečka!