Unsane, model 2010. Když jsem kdysi psal o posledním albu Visqueen, lakonický výcuc zněl: zatím jen maso a krev. S tím, že pojednání se vztahovalo ke kostem a hustotě morku, což je kostní dřeň, kde se tvoří krevní destičky. Jako řeka a malé pramičky do podsvětí, morku máme tak dvě a půl kila a dal by se vypít na posezení. Znáte tu tupou bolest kostí, která někdy ovládne tělo a chutná úplně jinak než naříznuté maso?
Coextinction Recordings je „nový hráč“ na poli internetových vydavatelství, libůstka muzikantů, speciální edice pro vybrané kapely. Jeden až tři nové songy zavedených kapel, special fuck. Každý měsíc jeden release, začínáme na podzim 2010 a to s Unsane, Coextinction Recordings volume one. Taky jak jinak, provozovatelé labelu: Dave Curran a Chris Spencer (Unsane), James Paradise (Fresh Kills, Players Club a Pigs) a producent Andrew Schneider (Slughog, Pigs). Venku jsou kromě Unsane ještě Goes Cube a v lednu vyšli Shrinebuilder, chystaná trojka: Pigs, Julie Christmas a Fresh Kills. Cena? Tři až čtyři dolory. Shrinebuilder se prezentují songem Science of Anger z první desky, ale toto je obsáhlejší, třináctiminutová verze, která už tak vynikající vál posouvá ještě o kousek dál: delší, psychedeličtější mezihry, překvapivě rychlejší a údernější tempo refrénu. „Our goal is to promote an artist and fan friendly community while trying to create a home for unique and special moments in music."
Unsane se říká noise rockoví veteráni – není hodně... číst dále
Unsane, model 2010. Když jsem kdysi psal o posledním albu Visqueen, lakonický výcuc zněl: zatím jen maso a krev. S tím, že pojednání se vztahovalo ke kostem a hustotě morku, což je kostní dřeň, kde se tvoří krevní destičky. Jako řeka a malé pramičky do podsvětí, morku máme tak dvě a půl kila a dal by se vypít na posezení. Znáte tu tupou bolest kostí, která někdy ovládne tělo a chutná úplně jinak než naříznuté maso?
Coextinction Recordings je „nový hráč“ na poli internetových vydavatelství, libůstka muzikantů, speciální edice pro vybrané kapely. Jeden až tři nové songy zavedených kapel, special fuck. Každý měsíc jeden release, začínáme na podzim 2010 a to s Unsane, Coextinction Recordings volume one. Taky jak jinak, provozovatelé labelu: Dave Curran a Chris Spencer (Unsane), James Paradise (Fresh Kills, Players Club a Pigs) a producent Andrew Schneider (Slughog, Pigs). Venku jsou kromě Unsane ještě Goes Cube a v lednu vyšli Shrinebuilder, chystaná trojka: Pigs, Julie Christmas a Fresh Kills. Cena? Tři až čtyři dolory. Shrinebuilder se prezentují songem Science of Anger z první desky, ale toto je obsáhlejší, třináctiminutová verze, která už tak vynikající vál posouvá ještě o kousek dál: delší, psychedeličtější mezihry, překvapivě rychlejší a údernější tempo refrénu. „Our goal is to promote an artist and fan friendly community while trying to create a home for unique and special moments in music."
Unsane se říká noise rockoví veteráni – není hodně kapel, které by zažily Amphetamine Reptile v rozkvětu a stále byli aktivní, stále pozoruhodní. Úvodní Pigeon je trestí noise rocku značky Unsane: hymnická skladba, blátivá a krutá, rozevlátá a přesto přízemní ve smyslu zemitá. Staví sloku a refrén, Spencerův řev je úpěnlivý po vzoru divokých opic. Celkový drajv a přitažlivost je daná melodickou kytarovou linkou, na kterou takřka není vidět a ztrácí se v rámusu totální souhry, vytváří letmý a o to působivější protiklad, na konci se vrací ještě subtilnější. Ovšem jestli máme hledat hit, je to dvojka Grind. S grindem coby stylovým ustrojením má společný jen název. Spencerův hlas je filtrovaný, zase kytarová linka, která není ani tak nečekaná jako plazivá, hitový potenciál vzniká použitím rytmických nájezdů, které připomínají crossoverové veličiny, a v kombinaci s hystericky hutným noise rockem tvoří údernou kombinaci. Závěrečná No Dice jako protiváha. Kymácivé hrubozrnné figury se zmítají po chřestýších, jen základní vzorec, který se stále opakuje na pozadí rozvrzaných pazvuků, méně rock a nejvíc noise, instrumentální rock duševně i fyzicky chorých, rozehrávka na konec, sludgeový, rychle tuhnoucí beton, kde není místo na mytologii postav, natož na útěk a jeho příběh.
(Pro Full Moon #10 - zkráceno.)
Komentáře