Dechoví borci z Fanfare Ciocărlia jsou nejen rychlejší než vlastní stín, ale také velmi všestranní a otevření, o tom už na svých předchozích deskách podali dostatek důkazů. Kdo by ještě pochyboval, nechť zkusí jejich ohnivou kolaboraci s kanadským kytaristou a banjistou italského původu, Adrianem Rasem. Tenhle chlapík jede rovněž v cikánské muzice, ale podstatně jiného časoprostorového zařazení. Jeho doménou je gypsy swing tak, jak ho ve 30. a 40. letech definoval fenomenální kytarista Django Reinhardt. Raso ovšem zdaleka není revivalista, do základního inspiračního pramene lehce vplétá latinu, rockabilly, surf rock i rodové ozvěny v podobě jihoitalské tarantelly. A na desce Devil's Tale mu do této už tak třaskavé směsi vstupují Fanfare Ciocărlia se svou balkánskou ryčností.
Rumuni se ale tentokrát nepouštějí do lítého souboje jako o tři roky dříve se srbským Orkestarem Bobana Markoviće na desce Balkan Brass Battle. Tahle spolupráce, i když stejně žhavá a nespoutaná, je nesoutěžní, mírová a odehrává se pod Kanaďanovou taktovkou. Adrian Raso je autorem všech, kompletně instrumentálních skladeb, vypůjčených z jeho starších alb, a tím pádem je to on, kdo udává směr. To ale neznamená, že by tu balkánská úderka hrála roli pouhé nájemné kapely. Přeladit na jazzovější výrazivo jim nedělá nejmenší problém, přitom si zachovávají svou balkánskou bujarost a charakter Rasových skladeb díky nim prochází důkladnou transmutací.
Raso i Fanfare Ciocărlia... číst dále
Dechoví borci z Fanfare Ciocărlia jsou nejen rychlejší než vlastní stín, ale také velmi všestranní a otevření, o tom už na svých předchozích deskách podali dostatek důkazů. Kdo by ještě pochyboval, nechť zkusí jejich ohnivou kolaboraci s kanadským kytaristou a banjistou italského původu, Adrianem Rasem. Tenhle chlapík jede rovněž v cikánské muzice, ale podstatně jiného časoprostorového zařazení. Jeho doménou je gypsy swing tak, jak ho ve 30. a 40. letech definoval fenomenální kytarista Django Reinhardt. Raso ovšem zdaleka není revivalista, do základního inspiračního pramene lehce vplétá latinu, rockabilly, surf rock i rodové ozvěny v podobě jihoitalské tarantelly. A na desce Devil's Tale mu do této už tak třaskavé směsi vstupují Fanfare Ciocărlia se svou balkánskou ryčností.
Rumuni se ale tentokrát nepouštějí do lítého souboje jako o tři roky dříve se srbským Orkestarem Bobana Markoviće na desce Balkan Brass Battle. Tahle spolupráce, i když stejně žhavá a nespoutaná, je nesoutěžní, mírová a odehrává se pod Kanaďanovou taktovkou. Adrian Raso je autorem všech, kompletně instrumentálních skladeb, vypůjčených z jeho starších alb, a tím pádem je to on, kdo udává směr. To ale neznamená, že by tu balkánská úderka hrála roli pouhé nájemné kapely. Přeladit na jazzovější výrazivo jim nedělá nejmenší problém, přitom si zachovávají svou balkánskou bujarost a charakter Rasových skladeb díky nim prochází důkladnou transmutací.
Raso i Fanfare Ciocărlia se doslova rochní v žánrové svobodě, kterou jim jejich spojení umožňuje. Při gypsy jazzových odpichovkách jako Swing Sagarese nebo C'est La Vie máte sto chutí běžet za babičkou, aby vás konečně naučila ten charleston, zatímco jindy lenivý reverb Rasovy kytary způsobí, že se vám pře očima zhmotňují zpocení a zaprášení desperados ze spaghetti westernů (Urn St. Tavern, Leezard's Lament). V Café Con Leche přijde ke slovu tango, Charlatan's Waltz získává díky akordeonu francouzský odér, Spiritissimo s hostujícím kytaristou Rodrigem Sánchezem z i u nás známého dua Rodrigo y Gabriela a bubeníkem Kevinem Figueiredem z kdysi tak populárních Extreme zase vzývá ducha mexických mariachi bandů.
Jednotlivé inspirace se ovšem pouze nestřídají, nýbrž i naprosto přirozeně prolínají. Často nevíte, kde jste se to vlastně ocitli: jestli v pařížské tančírně 30. let, na jihoitalském venkově, v ulicích New Orleans nebo na balkánské svatbě. Rasovo banjo westernově lká, kytara reinhardtovsky vyšívá, do toho se nekompromisně zarývají ostré dechové riffy a rytmické bafání Rumunů. Hravost, virtuozita i psanecká elegance. Energie na rozdávání. Výhradní Rasovo autorství přitom zajišťuje konzistenci celého toho ďábelského guláše. Na trávení pak poslouží stejně dobře absint i rakije.
Komentáře