Soundgarden - King Animal

King Animal

Tracklist

  • 01 – Been Away Too Long
  • 02 – Non-State Actor
  • 03 – By Crooked Steps
  • 04 – A Thousand Days Before
  • 05 – Blood On The Valley Floor
  • 06 – Bones Of Birds
  • 07 – Taree
  • 08 – Attrition
  • 09 – Black Saturday
  • 10 – Halfway There
  • 11 – Worse Dreams
  • 12 – Eyelid’s Mouth
  • 13 – Rowing
  • 14 – Worse Dreams (Demo)
  • 15 – Black Saturday (Demo)
  • 16 – By Crooked Steps (Demo)
  • 17 – Bones Of Birds (Demo)
  • 18 – A Thousand Days Before (Demo)

Průměr hodnocení

74.80 %
7 1 10 25
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

Po odchodu ze Soundgarden zkoušel Chris Cornell ledacos. Sólovou kariéru, práci s Timbalandem, zpívání titulní skladby pro Jamese Bonda, přezpívání megahitu od Michaeala Jacksona, spojení s Rage Against The Machine v kapele Audioslave. A ať už dělal cokoliv a ať už jsme názor na tu kterou jeho muziku měli jakýkoliv, v jednom se většina posluchačů shodovala. Chris Cornell je jedním z nejlepších rockových zpěváků současnosti a (v tom už tak jasná shoda nebude) Soundgarden byla jediná kapela, která mu fakt stoprocentně sedla.

Osmnáct let po "Black Hole Sun" a šestnáct let po předchozí řadovce "Down On The Upside" došlo tedy k návratu kapely, která nejen v době kostkovaných košilí znamenala pro mnohé mnohé. Soundgarden se reinkarnovali a pozvolně (vzpomeňme na "Telephantasm") připravili nový materiál. A interval mezi studiovými deskami je podobný jako doba, co uplynula, když Guns N' Roses připravovali "Chinese Democracy", což nebyla špatná deska a vlastně hrála podstatně lépe než "The Spaghetti Incident?".

Ani "King Animal" není marná nahrávka. Jen po jejím poslechu nechápete, proč vyšla v roce 2012, když vlastně přímo navazuje na album z roku 1996. A to je i hlavní zpráva o ní. Ta nejdůležitější. A zda je dobrá, nebo špatná si musí rozhodnout každý sám. Takže ještě jednou: Soundgarden navazují přesně tam, kde po "Down On The Upside" skončili. Zapomeňte na vše, co se od té doby stalo, a bez problémů se přenesete do doby, kdy v Americe prezidentoval Bill Clinton... číst dále

Autor:

Vydavatelství:

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2012

Hodnocení autora: 50 %


Komentáře

19.05.2013 - 18:36  |  martin

Zapomenuty jsou minely sólové kariéry, nudní Audioslave, HLAS je zpátky tam, kam patří a kde mu to sluší nejvíc. A ty melodie jsou pořád tak divný, jak dřív. Soundgarden úplně přirozeně navázali tam kde před lety skončili a přitom zní pořád moderně. Důstojný návrat!

23.11.2012 - 15:37  |  Rey

Čas je jen lidma vymyšlená fyzikální veličina s relativním subjektivním i objektivním vnímáním a různejma možnýma způsobama měření. Prej že čtvrtej rozměr! Cha - zkuste ho změřit pravítkem. Někdo k jeho vnímání a měření potřebuje Breitlingy se stříbrným řetězem, jinej zas přesýpací hodiny a ty vypadaj jinak u Schwarzenbergů v zámecký kuchyni na Hluboký a jinak v sauně. Tak třeba já - nikdy jsem neměl nic ve správnou dobu. V dětství jsem nosil místo trenýrek spoďáry s třešničkama po starší sestře a tak byly hodiny tělocviku pekelným očistcem, když spolužáci měli už dávno červený trenýrky s bílejma lampasama, který když jsem zas konečně měl z přebytků po pětiletkovým spartakiádním šílenství i já, tak oni už měli zase parádní bavlněný slipy a očistec tedy bohužel nadále pokračoval. Nikdy jsem taky neměl klasickou grungeovou flanelku v devadesátkách, a když jsem jí před časem podědil po známým, kterej z ní lehce vytloust´, tak mi jí zas vzhledem k jejímu stavu a mýmu stavu a věku zakazujou nosit a navíc prej že už je grunge passé... Zkuste to říct třeba na koncertě PJ a uvidíte co je to teorie relativity. No řekněte, jak se v tom má člověk vyznat, když Soundgárdni právě vydali takovouhle parádní placku!!!!!!

Nejsem škatulkář, grunge už je dávno pryč, ale tyhle kluky, co definovali všechnu tu parádní devadesátkovou muziku prostě žeru a Eddie je Bůh - viz. třeba moje hodnocení PJ Yield. Čas pokročil, Cornellovi se trochu jinak usadil hlas, ale furt to tam má, nemusí tlačit na pilu, ten feeling je ale místama až bluesově nakřáplej. A Matt Cameron je prostě borec a jeho úloha jak u PJ, tak tady u Soundgárdnů je nezastupitená, nenahraditelná a nedoceněná. Je to Pan muzikant! Celkovej zvuk se trochu změnil a změnit se musel, když i já jsem prošlapal všechny slepý stezky od strašnejch trikotýnovejch spoďár s třešničkama, přes spartakiádní trenýrky s bílejma lampasama a klasický bavlněný slipy až k tomu co nosím teď pod džínama a mrazení v zádech nemám z hodin těláku, ale z toho když si tuhle placku poslechnu.

PS:

- každej má mít svý tajemství, tak se mě neptejte co pod těma džínama mám

- ještě by to chtělo takovej malej bonus - vidět Soundgárdny naživo. V létě jsem jejich štaci v Berlínský Citadele vypustil, takže škoda hára... A taky nevím, jak jsou na tom hoši - specielně Cornell - celkově psychicky, ale snad ještě nějakej čas vydrží. Takže promotéři - dáme je?

Audiotéka

Akana CD

Akana

kosak LP

kosak

Yack1 CD

Yack1

line

na xplaylistu najdete

line

124953 alb

26958 kapel

13411 komentářů

4208 recenzí

12901 uživatelů

Recenze

line

Orgy of the Damned 70 %

Slash - Orgy of the Damned

Saula Hudsona alias Slashe bych s klidným svědomím asi nezařadil mezi kytarové inovátory. Nedisponuje tak specifickou barvou tónu jako třeba...

Blue Electric Light 70 %

Lenny Kravitz - Blue Electric Light

Stejně jako se neustále na svých deskách opakuje Lenny Kravitz, tak i recenze, jež na musicserveru vyšly v minulých třech dekádách, se...

Radical Optimism 80 %

Dua Lipa - Radical Optimism

Dua Lipa tolik, že by zaplnila možná už i Letňany, a ačkoliv už svět obkroužila několikrát, České republice se stále vydatně vyhýbá....

From Hell I Rise 70 %

Kerry King - From Hell I Rise

Kerry King v sobě nese DNA Slayer. O tom asi netřeba vést sáhodlouhé diskuze. Je jistě pravdou, že za těch téměř čtyřicet let kariéry...

Neon Pill 80 %

Cage the Elephant - Neon Pill

Cage The Elephant jednou z nejhranějších kapel na internetovém rádiu Indie Pop Rocks!? Na přelomu let 2010 a 2011 se v žánrové komunitě...

To nejlepší (vinylová reedice 2024) 90 %

Karel Kryl - To nejlepší (vinylová reedice 2024)

Karel Kryl a vinyl k sobě patří. Pochopitelně, bylo to, dobově vzato, jediné médium, na kterém mohla jeho hudba vyjít. Navíc analogový,...

line
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace