ScreamJay | 77430 bodů
Moje recenze
Moje audiotéka
Poslední komentáře
Oblíbené kapely
Viděno živě
Oblíbené labely
Oblíbené žánry
Fanouškovská hudební databáze
na xplaylistu najdete
120211 alb
26234 kapel
12976 komentářů
4119 recenzí
14044 uživatelů
Recenze
80 %
Staind - Confessions of the Fallen
Spolu s názvem Staind se fanouškům asi nejčastěji vybaví jména velkých hitů - balad "It's Been Awhile" a "Outside". Snad i proto je formace...
70 %
Harleje dost možná nějaké změny ani nemají moc rádi. V současné sestavě hrají už dvanáct let a zdá se, že zrajou jako víno. Rozhodli...
90 %
Pětasedmdesátiletý americký zpěvák, textař a skladatel Alice Cooper, vlastním jménem Vincent Damon Furnier, se na hudební scéně pohybuje...
70 %
S oním ústředním netématem to ovšem nakonec nebude tak úplně pravda. Kylie Minogue se v několika rozhovorech přiznala, že po...
80 %
The Paper Kites - At The Roadhouse
The Paper Kites byli kompletní. V roce 2010 způsobila tahle skvadra nadějných Australanů rozruch se singlem "Bloom". Ten si nakonec vysloužil...
60 %
Elán - 3000 (2LP reedice 2023)
sestříhané koncertní video. Po něm začal Jožo Ráž tvrdit, že Elán se nachází v bodu nula a že jemu už se nechce pokračovat. Stala se...
Exit Eden - Rhapsodies in Black
"Tyvole, slyšels už tohle?" koktal spolužák, když mi před patnácti lety rukou roztřesenou podával Wishmastera od Nightwish. "To je hustý, to mě bere, jak je to tam jako operní!" dodával a do tejdne zavlhnul u debutovky Evanescence. Pokud…
Bertrand Cantat - Amor Fati
Špatnej charakter, dobrá, neskutečně dobrá muzika? A takhle opravdový to s hudbou je, když je opravdová, když odráží život se všema šrámama, hloubkou i plochou. Máš krev na rukou, dokážeš jít na krev? Bertrand Cantat bude už navždycky…
Hierophant - Peste
Hej, tahle deska je jako Jason Statham, když si v Zastav a nepřežiješ šlehne Epinefrin a pak běhá se stopořeným pérem ulicema Los Angeles. Adrenalinovej, crustpunkovej biják, nic pro kardiaky. Když se navíc po dvaceti minutách beztvarýho bordelu…
Nils Frahm - All Melody
Jemný předivo, strohý vzor, bohatý sítě. Matný parket v opuštěný tančírně, zpověď bez hříchu, křehkej jarní večer na terase a do toho všeho ukrutně smutnej saxík. Nils Frahm akusticky, lidsky, cinematicky a hlavně miimalisticky. Žádná rezonance v prostoru,…