Marc Almond - Varieté

Již předehra nenechává na pochybách, kam se bude Varieté ubírat – klaun, provázející celé album, stojí před oponou a zpívá svoji smutnou píseň. Hned první skladba Bread and Circus se svým kabaretním stylem vrací do hluboké minulosti autorovy kariéry: „Přichází těžké časy a tak posílají klauna, aby nás pobavil, protože chléb a hry jsou to jediné, co potřebujeme.“ Zapomeňte na diskotékový zvuk Almondových alb z devadesátých let, zapomeňte na hitparády, je tu kabaret! Ozvěny písničkářství Jacquese Brela, Charlese Aznavoura v kouzelném podání Almondova romantického hlasu za pomoci klavíru, ukulele a houslí. Reminiscence na Almondovy sólové začátky. Písničky na divadelní prkna, vaudeville, nebo chcete-li – prostě VARIETÉ.

Na autorské album čekali fanoušci 10 let, během kterých Almond točil pouze alba coververzí, ať už šlo o vynikající desku duetů Stardom Road (2007), nebo o jeho „ruské“ desky - album lidových balad Heart on Snow (2003) či písně sovětského zpěváka Vadima Kozina - Orpheus in Exile (2009).

Varieté je autobiografické album – má být labutí písní, posledním autorským albem bohaté Almondovy kariéry. Loučení je cítit z každé ze šestnáctí skladem, kde na pozadí cirkusové manéže autor rekapituluje svůj život: „Pro mě je minulost a pohled zpět něčím, co nám dává duši a lidskost. Chci oslavit nostalgii. Varieté je velmi osobní výpověď o mém životě a dekádách, které jsem prožil: narozen v padesátých, dětství v šedesátých, obtížné dospívání v sedmdesátých, hvězdou v osmdesátých, obětí drog v devadesátých letech a těžké zranění v novém tisíciletí. Nyní jsem znovu zrozená bytost s novým pohledem na sebe a na svět.“

Mimořádně hudebně pestré album odkazuje na Almondovu tvorbu v polovině osmdesátých let, všechny skladby stojí na silné melodii a výrazných textech, ve kterých precizně dávkuje melancholii s ironií. Varieté zní jako soundtrack k divadelní hře o ztraceném dětství, obtížném dospívání, osamělosti, bolesti loučení a úlevném smíření.

Almond se na albu hlásí ke své homosexualitě, líčení klaunovy tváře lze vnímat jako odkaz na transvestismus a nejasnou sexuální orientaci. V prvním singlu alba Nijinsky Heart je zmiňován jeden z nejslavnějších baletních tanečníků 20.století Václav Nižinský – gay, který se oženil a skončil v blázinci. Jak příznačně dramatický osud pro postavu Almondova alba.

Ve skladbě The Exhibitionist vyjadřuje svůj pohled na svět – „ordinary is bad, strange is good. Vrcholem první půlky alba je epická Trials of Eyeliner, kde Almond rekapituluje své dospívání v době glamrocku, punku a následující éře disca. Melodramatické balady Sandboy a Lavander rámují svižnou Soho So Long, loučící se s bohémskou minulostí Londýnské čtvrti.. Kytarová Unlovable jakoby vypadla z desky Morrisseyho.

Nejvíce se kabaretnímu stylu vymykají It´s All Going On, která zní jako pop 50.let a singlová Variety, kterou odlišuje dechový bigband, luskání prstů, zkombinované s elektrickou kytarou, což dohromady tvoří chytlavý mix a ačkoliv Marc Almond vypadá v klipu jako Marylin Manson, výsledkem je sladce provokativní song. My Madness and I irituje duchařským zvukem thereminu, ale tento ryze subjektivní nedostatek vyvažuje úžasně temný refrén „dark angels gliding over the sky…“

Druhým vrcholem alba je jednoznačně But Not Today, kde se odráží Marcova zkušenost se smrtí, která ho tahala za rukáv po těžké nehodě na motorce v roce 2004.

Swan Song je Almondovo loučení a nepřekvapí, pokud bude touto skladbou končit koncerty letošního turné. Na samotný závěr naštěstí Almond neplánuje utopit posluchače slzami patetického pláče, ale drze zamrká skladbou Sin song - „I´m singing a sin song, I don´t care if it´s wrong, I´m singing it loud and strong“.