Bruce Springsteen - The Promise

Abyste mohli naplno proniknout do alba "The Promise", tak je potřeba znát souvislosti. Tohle dvojalbum materiálu, natočeného v období příprav alba "Darkness On The Edge Of Town", materiálu, který měl navazovat na veleúspěšné album "Born To Run", vypovídá dost o tom, v jaké fázi se Bruce Springsteen před dvaatřiceti lety nacházel. Kvůli právnímu sporu se svým tehdejším manažerem nemohl tři roky vydávat a čas trávil psaním nových písní a koncertováním a zkoušením s E Street Bandem. Ve velmi plodném období vzniklo materiálu na čtyři alba, z čehož se nakonec pouze deset skladeb dostalo na album "Darkness", album, které znamenalo odklon od hitového "Born To Run", temnější, tragičtější, bez hitových ambicí a v jeho kariéře zásadní. A co se stalo s tím zbylým materiálem? Ten máme nyní konečně před sebou.

Pokud čeká někdo nějaké odřezky, črty, nedodělávky, bude velmi překvapen. Jde o dokončené dílo, které i když nepřináší nic přelomového, patří do té kategorie lepších Bossových nahrávek. Stylově i textově pasuje do období vzniku. V letech 1976-78 se Springsteen snažil najít osobitý přístup. Krátce po "Born To Run" ještě vycházel z klasického rock'n'rollu, ale brzy zjistil, že to není ta správná cesta. Skladby na "The Promise" byly vyřazeny, protože se do nového směřování nehodily. Skladby mají, občas i díky produkci, blízko Johnu Lennonovi (respektive produkci Phila Spectora), Royi Orbisonovi nebo Elvisi Presleymu (pro něj také byl původně napsán song "Fire", který proslavili The Pointer Sisters). Albu taky instrumentálně vládne spíše piano, saxofon a kytary, ač přítomny, se ke slovu dostanou minimálně. K těm kytarovějším patří "Because The Night" (proslavená verzí od Patti Smith).

Co do kvality se "The Promise" nemůže rovnat ani s "Born To Run", ani s "Darkness" (a k osmdesátkové tvorbě má hodně daleko), ale předčí většinu nahrávek z poslední doby. Co albu nejvíc škodí, je občasný patos, který sice některým skladbám sluší ("Someday (We'll Be Together)"), ale některé dělá hůře stravitelné ("Breakaway"). K těm nejsilnějším písním patří titulní "The Promise", která má nejblíže k materiálu na "Darkness", "Ain’t Good Enough For You", která evokuje období klasického rock'n'rollu, a taky již zmíněná "Fire".

Dvacet dva položek je hodně a vzhledem k tomu, že se jedná o silný materiál, udělá tohle album radost každému fanouškovi hudby Bruce Springsteena (a nemusí být ani skalní). Je to víc než jen sbírka nevydaného materiálu. "The Promise" především ukazuje, že už na začátku své kariéry patřil Springsteen k nejlepším americkým skladatelům.