Vyškovští veteráni Dark Gamballe jsou na české rockové scéně skutečným unikátem. Začínali jako death metalová formace, aby se postupně vypracovali v naprosto svébytný útvar, který na koncertech houfně navštěvují jak fanoušci klasického tuzemského bigbítu díky českým textům a přímočarému rockovému tahu na branku, tak i fanoušci crossoveru nebo různých metalových odnoží díky tvrdým kytarám a chytlavé elektronice.
Těžko říct, co brání tomu, aby se Darci vyhřívali na komerčním rockovém piedestalu vedle jmen jako Kabát nebo Harlej. Vlastě vím - kvalitní české texty, nápadité aranže a kytarové ostří nedovolí kapele dosáhnout vavřínů, jakých by si za ty roky tvrdé a poctivé práce zasloužila.
Novinková deska "Zatím dobrý" plynule navazuje na trend několika předchozích desek, kdy si kapela ustálila svůj výraz, a určitou sázku na jistotu jí v tomto případě nelze mít za zlé. Toto je jeden z těch případů, kdy není třeba zbrkle a samoúčelně měnit něco, co skvěle funguje, když to má zatím do vyprázdněnosti hodně daleko. Kapela prostě svým fanouškům každé dva tři roky doručí novou hudební porci přesně podle těch správných ingrediencí, které mají mazlíčci rádi, a to vše tradičně v krásně zpracovaném digipacku s bohatou multimediální stopou.
Aktuální počin je na tom podobně jako předchůdce "Pochyby", tzn. jen lehce, byť ale neoddiskutovatelně pod kapelním vrcholem v podobě bezchybného monolitu "Perpetuum Gamballe". Stále... číst dále
Vyškovští veteráni Dark Gamballe jsou na české rockové scéně skutečným unikátem. Začínali jako death metalová formace, aby se postupně vypracovali v naprosto svébytný útvar, který na koncertech houfně navštěvují jak fanoušci klasického tuzemského bigbítu díky českým textům a přímočarému rockovému tahu na branku, tak i fanoušci crossoveru nebo různých metalových odnoží díky tvrdým kytarám a chytlavé elektronice.
Těžko říct, co brání tomu, aby se Darci vyhřívali na komerčním rockovém piedestalu vedle jmen jako Kabát nebo Harlej. Vlastě vím - kvalitní české texty, nápadité aranže a kytarové ostří nedovolí kapele dosáhnout vavřínů, jakých by si za ty roky tvrdé a poctivé práce zasloužila.
Novinková deska "Zatím dobrý" plynule navazuje na trend několika předchozích desek, kdy si kapela ustálila svůj výraz, a určitou sázku na jistotu jí v tomto případě nelze mít za zlé. Toto je jeden z těch případů, kdy není třeba zbrkle a samoúčelně měnit něco, co skvěle funguje, když to má zatím do vyprázdněnosti hodně daleko. Kapela prostě svým fanouškům každé dva tři roky doručí novou hudební porci přesně podle těch správných ingrediencí, které mají mazlíčci rádi, a to vše tradičně v krásně zpracovaném digipacku s bohatou multimediální stopou.
Aktuální počin je na tom podobně jako předchůdce "Pochyby", tzn. jen lehce, byť ale neoddiskutovatelně pod kapelním vrcholem v podobě bezchybného monolitu "Perpetuum Gamballe". Stále tu máme výborné jinotajné texty, které místo přímého politického nebo sociálního kritického postoje volí nápadité metafory, charismatický vokál frontmana DeSeda, přesné a úderné Gothyšovy bicí nebo Robotomovu lišáckou elektroniku.
Z jednotlivých skladeb pro mě vyčnívají hlavně výrazným electro odérem obohacený "Mixér" nebo takřka dubstepově zaranžovaný "Netopýr". Klasické Gamballe pak reprezentuje třeba stadiónový refrén "Svět za dekou" nebo textově poetická "V baru na temné straně měsíce". Najdeme tu ale i slabší a lacinější kousky jako refrénově bezzubou "Na dotek" či "Bon pari", zde dokonce ve dvojím provedení, která mi prostě nesedla.
Dark Gamballe mají neuvěřitelnou schopnost napsat mainstreamově chytlavou melodickou hitovku, která však nepostrádá rockové ostří a stejně tak kvalitní české texty, které se nebudete na koncertě stydět zpívat spolu s kapelou, a toto rozhodně není samozřejmost. Nová deska toto všechno nabízí, a i když se zde najde pár slabších kusů, rozhodně si drží vysoký standard poslední albové desetiletky kapely. Zatím rozhodně dobrý.
Komentáře