Electro pop? Panejo. Dvě skladby, Good Day Today a I Know, vydal Lynch samostatně už na podzim (via iTunes), záhy vznikl také klip k I Know a koncem ledna vyšlo na labelu Sunday Best oficiální album, obsahující oba tracky a jejich remixy v celkové délce skoro hodiny. Vinylová edice. Electro pop. „Mám doma Lynche na vinylu. Je to takovej... elektro pop.“ Už se s tím začínám pomalu smiřovat.
Nejprve k tomu, na čem se shodneme všichni. Artwork je vážně krásnej. Dělali to fine art master Vaughan Oliver ze studia v23 (staral se o obaly mj. Cocteau Twins, Dead Can Dance nebo Pixies) a fotograf Marc Atkins (TV on the Radio, Scott Walker) a zejména na velkém, třístranném vinylovém formátu to vypadá luxusně. Cédéčko obsahuje ještě o jeden, resp. dva exkluzivní remixy víc a nějaké pohlednice či co; skoro byste to chtěli mít doma všechno. Dva tracky Davida Lynche. Electro pop.
Good Day Today je náhodou docela super. Primitivní beat, nepřekvapivé (rozuměj už mnohokrát slyšené) samply, slabá retro pachuť, zkreslený vokál. Trochu mě (mimo všechno ostatní) překvapil Lynchův vokál, myslela jsem, že je hlubší (líp vynikne téměř čistý v tanečním remixu od Underworld). Plus pěknej text: „So tired of fear, so tired of dark/ send me an angel/ save me...“ Kromě remixu Underworld s téměř dvojitou délkou se o další kusy postaral Alex Ridha alias Boyz Noise, který se pustil do větších experimentů v iluzi aranžmá a dynamice, Joachim Dyrdahl a.k.a. diskJokke zase zvolil temnější a... číst dále
Electro pop? Panejo. Dvě skladby, Good Day Today a I Know, vydal Lynch samostatně už na podzim (via iTunes), záhy vznikl také klip k I Know a koncem ledna vyšlo na labelu Sunday Best oficiální album, obsahující oba tracky a jejich remixy v celkové délce skoro hodiny. Vinylová edice. Electro pop. „Mám doma Lynche na vinylu. Je to takovej... elektro pop.“ Už se s tím začínám pomalu smiřovat.
Nejprve k tomu, na čem se shodneme všichni. Artwork je vážně krásnej. Dělali to fine art master Vaughan Oliver ze studia v23 (staral se o obaly mj. Cocteau Twins, Dead Can Dance nebo Pixies) a fotograf Marc Atkins (TV on the Radio, Scott Walker) a zejména na velkém, třístranném vinylovém formátu to vypadá luxusně. Cédéčko obsahuje ještě o jeden, resp. dva exkluzivní remixy víc a nějaké pohlednice či co; skoro byste to chtěli mít doma všechno. Dva tracky Davida Lynche. Electro pop.
Good Day Today je náhodou docela super. Primitivní beat, nepřekvapivé (rozuměj už mnohokrát slyšené) samply, slabá retro pachuť, zkreslený vokál. Trochu mě (mimo všechno ostatní) překvapil Lynchův vokál, myslela jsem, že je hlubší (líp vynikne téměř čistý v tanečním remixu od Underworld). Plus pěknej text: „So tired of fear, so tired of dark/ send me an angel/ save me...“ Kromě remixu Underworld s téměř dvojitou délkou se o další kusy postaral Alex Ridha alias Boyz Noise, který se pustil do větších experimentů v iluzi aranžmá a dynamice, Joachim Dyrdahl a.k.a. diskJokke zase zvolil temnější a chladnější přístup. Ne že bych se „vyznala“ v remixech nebo dokázala popsat rozdíl mezi (třeba) technem a d’n’b, ale řekla bych, že remixy Good Day Today žádná překvapení ani revoluce nepřináší. To ale nic nemění na tom, že je to slušný. Celý.
I Know je jiné kafe. Pokud bych si měla představit hudbu podle Davida Lynche (když pominu to, na čem se už podílel; nedávno například na společném albu Sparklehorse a Danger Mouse Dark Night of the Soul a předtím na několika soundtracích, nezřídka k vlastním snímkům nebo ve spolupráci s Angelem Badalamentim), bude znít jako I Know. Ostatně ne náhodou evokuje tíživou náladu Fire Walk with Me (přesněji skladby Sycamore Trees Jimmyho Scotta). Pomalejší tempo, rozvážnější beat a kytarové samply. Remixy jsou, nepřekvapivě vzhledem k povaze tracku, různorodější. Paradoxně nejobyčejnější má na svědomí Jon Hopkins, Ratcliffe „Hedz in Dark“ Remix zrychluje a přidává taneční prvky, DJ Sasha pro změnu zklidňuje až někam k chilloutu a vokál používá jenom jako jeden z prvků celého pásma. Skream’s Not So Ravey Remix is not so ravey.
Kdybychom ve Full Moonu měli nějaká hodnocení, klidně bych tam tomu dala třeba osm z deseti, i když by se mi spousta lidí vysmála. „Mám doma Davida Lynche na vinylu. Neposlechnem si to? Je to takovej... elektro pop. Nesměj se vole. Je to fakt dobrý.“
(Pro Full Moon #10 - zkráceno.)
Komentáře