Here - A Penny For Your Thoughts

Psát o kapele z devadesátých let minulého století, která patřila k nepřehlédnutelným elementům tuzemského shoegazu, je stejné jako túrovat stroj času. Při psaní těchto řádků autorovi vyplouvají na mysl obrazy doby, kterou prožil, mírně řečeno, značně intenzivně. Devadesátky se zkrátka honosily neopakovatelnou atmosférou, o jejich první polovině to možná platí dvojnásob. Nálada těch let byla více než uvolněná, a protože společenská pravidla se teprve hledala, smělo se víceméně všechno, hudbu nevyjímaje. Kdo ty časy nezažil, nemá smysl mu cokoliv vykládat.

Pod tlakem příboje převazbených kytar z Velké Británie vznikaly u nás tehdy soubory jako Ecstasy Of St. Theresa, Moving Holliday, Here a řada dalších. Prvně jmenovaní, ačkoliv odolali zubu času, od těch dob zásadně změnili zvuk. Druhou kapelu odvál čas kamsi na hudební smetiště. Here z Vyškova přes personální veletoče v podobě výměny zpěvačky svoje pozice uhájili. Nicméně jejich hudební projev prodělal nemalé změny.

Pryč jsou časy zpětných kytarových vazeb, rozostřeného rachotu a zasněného burácení. Na "A Penny For Your Thoughts" se kapela z velké části zřekla svých prapůvodních kořenů a současnou podobu se snaží najít v tradičnější písňové formě. Jednotlivé nástroje dostávají konkrétní podobu a svůj prostor, zvuk nabyl na křehkosti. Akustické nástroje si podávají ruku s moderními technologiemi.

Vokál Francouzky Valerie Chauvey je tak jedno z mála pout, která s minulostí kapely zůstala svázána. Ostatně střídání angličtiny a francouzštiny ve vybraných pasážích vytváří možná až magickou auru. V souvislosti s jazykem země galského kohouta je třeba zmínit skladbu "Feufollet," kde její spojení se zvukem violoncella působí doslova úchvatně.

V posledních sekundách závěrečné "Pieces Of Hearts" Valerie Chauvey šeptá: "This Is So Far." Devadesátá léta jsou skutečně už daleko za námi a s nimi i jejich duch. Co však zůstalo, jsou vzpomínky a kapely, které nám ony neopakovatelné časy mohou připomínat. Třeba Here.