The Ocean - Nic blíž, nic dál (Jubilejní kompilace 1985-2025)

Oceán vznikl v polovině osmdesátých let a právoplatně na sebe strhával pozornost. Petr Muk mu dodal řadu charakteristických prvků svým nezaměnitelným hlasovým projevem a zápalem nejen pro pódiovou prezentaci. Trefný název kompilace "Nic blíž, nic dál" se potkává se stejně pojmenovanou skladbou z debutu "Dávná zem".

Výběrovka ve svém základu vychází ze šestnáct let starého opusáckého průřezu "Best Of", s nímž má hned několik styčných bodů a soustředí se především na úvodní kapitolu dráhy původní čtveřice Petr Muk, Petr Kučera, Jan Vozáry a Dušan Vozáry.

Začátek logicky patří nahrávkám ze studia Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, které se objevily na původních singlech Supraphonu. Kompilace se snaží držet i jejich časovou návaznost přes zmíněnou "Dávnou zem" až po následnou "Pyramidu snů". Tady ale vyvstávají otazníky - když se našlo místo pro zástupce z remixové "Haify", proč "Noc je jako..." není zastoupena svou singlovou verzí?

Mnohem větší překvapení spočívá v tom, že zde nenajdeme žádného reprezentanta ze zlomového milníku ve fungování Oceánu, desky "2 1/2", která se později dočkala reedice coby "2 3/4". A přitom skladby jako třeba "Jeden den" nebo "Aha" by své místo hravě uhájily, zvlášť když prostor zde zaplňují i čistě albové kompozice. Svým způsobem tím nahrávka narušuje kontinuitu a posluchač se najednou ocitne v současnosti, kterou navíc oddálil tvůrčí spánek trvající několik roků.

Kapitola s Jitkou Charvátovou je kvůli tomu bohužel vzata dost z rychlíku. Z vydařených desek "Ve smíru" a "Femme Fatale" zůstaly jen úlomky, zastoupené pouhými třemi tracky. Trestuhodně chybí třeba samostatný singl "Odlesk tvůj" a jako spojnice mezi oběma etapami se klidně mohly využít i dosud nepublikované živé nahrávky s ní.

Tyto nedostatky naštěstí vyvažují přidané bonusy. "Dej" je stařičká záležitost vybraná z původních demo nahrávek, která díky produkci Armina Effenbergera a nově nazpívanému vokálu získala svěží podobu. Ctí původní záměr a zároveň tepe současností a elektronickou éteričností. Dojemné "Vyznání" se dočkalo hned dvojice úprav (na streamovacích platformách jsou umístěny hned za sebou) - o něco lépe vyznívá její komornější aranž pro křehké klavírní linky a smyčce.

Celkové balení "Nic blíž, nic dál" uvozují poměrně strohé (a místy repetitivní) poznámky Karla Deniše, který se postaral i o samotné sestavení výběrovky. Upřednostňuje spíše glorifikaci odkazu Petra Muka na úkor toho, co současnosti přináší Jitka Charvátová. Když s touto kompilací skupina slaví čtyři dekády, šlo k tomu přistoupit s větší pečlivostí - třeba přidat vzpomínky skalních fanoušků nebo zpětné komentáře jednotlivých členů Oceánu, ať už z archivu, nebo nově sepsané přímo pro tento účel.

Čtyřicetiny Oceánu na koncertních pódiích

Skupina chystá sérii koncertů se speciálními hosty spojené se křtem výběrovky. V Brně se třeba představí Shalom a p.m. band. Večery by měly nabídnout průřez nejenom napříč kariérou Petra Muka. Zastihnout je můžete na těchto místech:

"Nic blíž, nic dál" přesto splňuje svůj účel. Na jednu stranu se ohlíží do minulosti, na druhou pootevírá brány do blízké budoucnosti. Oceán zatím neřekl své poslední slovo a z dostupných náznaků je patrné, že se snad dočkáme i nového materiálu. Aktuální výběrovka sice skalním fanouškům mnoho nového nepřináší, těm, kteří se s jejich tvorbou teprve zpětně seznamují, ale otevře brány hudebního bádání napříč celou kariérou formace.]]>