Okkervil River

Jedna z nejrespektovanějších indie kapel posledních let, texasští Okkervil River byli v počátcích srovnávání hlavně s The Decemberists a pasovaní na "nové" Neutral Milk Hotel. Humbuk kolem téhle kapely nabírá na intenzitě, a to přesto, že z původní sestavy, která se prvně sešla před 10 lety, v ní dnes zbyl „jen“ literátsky založený frontman Will Sheff. Průlom pro OR znamenalo druhé album "Down by the River of Golden Dreams" (v roce 2003 pro label Jagjaguwar), které se díky přízni vybraných médií s čichem na zapamatováníhodná jména v součinnosti s distribuční silou p2p sítí dostalo k uším posluchačů celého světa.

Následující album "Black Sheep Boy", zčásti inspirované osobností písničkáře Tima Hardina a v Evropě už vydané na majoru, pak dalo ve skladbách jako je "For Real" nebo "Black" jasně a definitivně najevo, s kým tady máme tu čest: Will Sheff je podobně jako Win Butler z Arcade Fire nebo Connor Oberst s Bright Eyes songwriter s potenciálem budoucího klasika.

K zvýšenému provozu kolem Okkervil přispěla i podpora undergroundové instituce jménem Lou Reed, který je pozval k předskakování na svých koncertech v New Yorku, což kapele přivedlo zase jiné a četné publikum. Dnes mají Okkervil pozvánky do různých "late night shows" ve Státech s vydáním každého dalšího alba předem jisté. Agentury přinášejí zprávy o tom, jak si jejich nová deska vede v národních hitparádách... K těmhle jevům, ze kterých by se leckomu mohla zatočit hlava a se kterými se jiné kapely popasovávají často tak, že se zaseknou v nějaké póze, ve níž se postupně víc a víc ztrapňují, se Okkervil v čele s Sheffem staví po svém: mluví o nich otevřeně ve svých textech. Na albu „The Stand Ins“ se jim to daří na výbornou.